Článek
Nejhrozivější vyhlídky má Japonsko a hned po něm Česká republika. Český státní dluh by mohl vystoupit do roku 2050 až na 500 procent hrubého domácího produktu, informoval o prognóze britský list Financial Times. Evropské země jako Česko, Polsko, Německo, Francie nebo Řecko čeká do roku 2050 bez reforem růst státního dluhu na 200 až 500 procent HDP. Přitom maximální limit pro země EU je nyní podle Maastrichtské smlouvy 60 procent HDP.
"Tato čísla mohou pouze šokovat a vyvolávat hrůzu," řekl šéf odboru evropských státních ratingů S a autor zprávy Moritz Kraemer. Nejvyšší břemeno ponese Japonsko, jehož dluh podle prognózy překročí 700 procent HDP. V USA se státní dluh vyšvihne na zhruba 150 procent HDP. Průměr pro 25 vybraných zemí OECD vzroste na 139 procent z nynějších 47 procent HDP. K růstu dluhu povede prodlužování života v kombinaci s velmi nízkou porodností, to vše při štědrých státních příslibech penzí. Právě tyto přísliby jsou největší hrozbou pro finanční a nakonec i politickou stabilitu ohrožených zemí.
Reformy ohrožují politickou stabilitu
"Pokud bychom předpokládali, že země sociální vymoženosti neomezí, směřujeme k fiskálnímu armageddonu," komentoval to Richard Jackson z washingtonského Centra pro strategická studia. Podle něho zpráva S možná ještě podhodnocuje velikost budoucích dluhů. Pokud chtějí nejhůře postižené průmyslové země růst dluhu a ztrátu investičních úvěrových ratingů odvrátit, měly by začít vést trvalé rozpočtové přebytky, doporučuje S Některé země sice již zvyšují věk odchodu do důchodu a omezují určité dávky, podle agentury to však nestačí.
Politická stabilita je však krátkodobě ohrožena i snahami o reformy. První snížení německých penzí v poválečné době vedly tento týden k demonstracím seniorů. Itálie minulý týden zažila kvůli penzijní reformě další generální stávku. Jiné cesty však není a "každý odklad bude drahý", upozornila S
Za příznivý naopak S považuje výhled pro země jako Británie, Švédsko, Španělsko, Irsko nebo Austrálie a překvapivě i pro nyní vysoce zadlužené státy jako Itálie a Belgie. V těchto zemích je příznivější demografická situace a také zde většinou došlo ke včasným penzijním reformám.