Článek
Vláda návrh rozpočtu poslala dosluhující Sněmovně, té nové ho znovu posílat nechce. Argumentuje, že rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů s ním stejně nesouhlasí, takže to je zbytečné. Je to odpovědný přístup?
První otázka je právní a druhá je z hlediska nějaké praxe. V zákoně nenajdete nikde větu, která by říkala, že v okamžiku, kdy nastupuje nová vláda, toto musí ještě ta stará udělat. Nic takového černé na bílém napsané není. Nicméně je to evidentní porušení zaběhnuté praxe, dobré praxe z minulosti, která by se měla respektovat.
Je to precedens, který nemá v našich novodobých dějinách obdobu. To, jestli se má nebo nemá vládě poslat rozpočet poté, co končí, se dá i dovozovat z ostatních norem, které upravují rozpočtování. A spíš by to směřovalo k tomu, že ano.
V každém případě současné dění ukazuje, co říkáme delší dobu: že když probíhají velké a hlučné politické zákopové války, tak v těch zákopech často končí rozpočtový proces a rozpočet.
Velký problém u rozpočtu bývá vymáhat i to, co je černé na bílém v zákoně přímo napsáno. Tady se bavíme o pravidlu a jde spíš o zaběhnutou praxi.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek říká, že vláda vědomě rozpočtový proces zdržuje, což komplikuje život nejen příštímu kabinetu, nýbrž všem veřejným službám, které na rozpočtu závisejí…
Já bych řekl, že v každém případě to prodlužuje proces schválení rozpočtu. A potíž je v tom, že ten velký spor mezi vládou a opozicí se promítá i do organizačních, technických věcí, do rozpočtování. Ta válka působí nekonečná pnutí i tam, kde jsme na to nebyli zvyklí.
Proto říkám, že to je bezprecedentní a nemá to žádné historické srovnání. A je to stejné, jako když se bavíte o zavedené ústavní praxi. Prostě na některé věci zákon nemyslí, protože nepředpokládá, že vůbec nastanou.
Proč to politici dělají?
Předpokládám, že odcházející vláda si to zdůvodňuje tím, že rozpočtové provizorium, které by v případě neschválení rozpočtu v novém roce nastalo, omezuje víc ty, kteří chtějí zvyšovat výdaje a deficit. Čím déle to bude prodlužovat, tím déle platí, že se kvůli limitům ve výdajích podle pravidel provizoria výdaje, a tím pádem ani deficit, zvyšovat nebudou.
Myslím si, že toto může být interpretace jejich postoje. Zatímco nastupující vláda říká opak. Říká: potřebujeme mít co nejrychleji schválený rozpočet, abychom do něj promítli své priority. Ale to už je čistě politický spor, který my neumíme vyřešit.
Andrej Babiš tvrdí, že to, že vláda dělá naschvál proto, aby té nové zkomplikovala život. Myslíte si to taky?
„Naschvál“ je v tomto případě politické slovo. Stejně jako vyjádření: „Chybějí tam peníze“. My jako rada můžeme vyjádřit jenom politování, že obrovská míra polarizace a politického válčení vede i k věcem, se kterým zákon vůbec nepočítal.
V návrhu rozpočtu přebývají výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem
Mělo by se legislativně nějak ošetřit, aby se kvůli volbám takhle na sklonku roku nemusel rozpočet posílat do Sněmovny dvakrát? Za čtyři roky se podobné tahanice mohou opakovat.
Osobně bych spíš byl pro to, abychom se vrátili ke staré praxi, že volby neprobíhají na podzim. To se změnilo předčasnými volbami v roce 2013. Od té doby už čtyřikrát za sebou žijeme v režimu, že přicházející vláda dědí rozpočet po odcházející. (Dříve volby probíhaly na konci května nebo v červnu - pozn. red.)
Někdy je to větší problém, někdy menší. Letos je evidentně velký. Takže systémové řešení by byl návrat k volbám v jiné části roku.
Chápu, že je to komplikované, protože politická elita by se musela dohodnout, že jedni budou mít buď volební období o kousek delší, anebo jiní o kousek kratší. Byla by to těžká politická debata. Letošní dění kolem rozpočtu by ale mohlo strany napříč spektrem donutit se zamyslet, jestli termín voleb kvůli přípravě rozpočtu nezměnit.