Článek
Dvanáctimetrová hranice vycházela z pravidel EU pro dotace a měla zajistit, aby plochy jedné plodiny nebyly příliš rozsáhlé. Takový pás lány rozčlení a může zpomalovat odtok vody a omezit erozi půdy. Vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o zavedení širších pásů letos, od loňska platila šestimetrová hranice.
„Širší pásy oddělující plochy stejné plodiny jsou z podstaty přínosnější,“ uvedla pro Novinky Agentura ochrany přírody a krajiny. Dodala ale, že chybí data přímo porovnávající přínos pásů širokých šest a 12 metrů.
Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos rekordní, na třetině území se vyskytuje od začátku roku, hlavně na jižní a střední Moravě a na závětrné straně Krušných hor, uvedl portál InterSucho. Řešením dopadů sucha se má zabývat právě nově obnovená Národní koalice v čele s premiérem Babišem.
Šestimetrové minimum ministerstvo zemědělství hájí tím, že k rozdělení velkých ploch stačí, zatímco 12 metrů by farmářům komplikovalo osevní postupy. Ke změně přistoupilo po debatách se zemědělci, souhlasilo s ní i ministerstvo životního prostředí.
Státní zemědělský intervenční fond přitom ještě na jaře zemědělce upozorňoval, že pro získání dotací v příštím roce budou muset mít oddělovací pásy na polích dvojnásobné.
Širé lány
Česká krajina je velkými lány proslulá. Z velké části jde o dědictví zemědělských družstev z komunistického Československa, kdy se pozemky scelovaly do rozsáhlých bloků. Tento způsob hospodaření se zachoval i po roce 1989. Podle Eurostatu drží podniky nad 50 hektarů zhruba 92 procent zemědělské půdy, jeden z nejvyšších podílů v EU. Česko patří i mezi státy s největší plochou souvislých lánů s jedinou plodinou.
I proto česká pravidla obvykle dovolují pěstovat jednu plodinu v kuse nejvýš na 30 hektarech, větší pole se musí rozdělit třeba úhorem nebo travním porostem. Podobné pásy používá i sousední Slovensko.
„Větším přínosem pro pestrost krajiny jsou samozřejmě pásy širší,“ řekl místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl. Šest metrů ale považuje za praktičtější minimum – zemědělce by k širším pásům měl motivovat spíše systém dotací.
Sucho letos mění i další pravidla hospodaření. Kvůli nedostatku krmiva dovolilo ministerstvo zemědělcům využít biomasu z některých úhorů a ochranných pásů a chystá mimořádnou pomoc za několik miliard korun.
Ministerstvo zdůrazňuje, že proti suchu nestačí jen přehrady, rybníky a závlahy, ale i lepší schopnost krajiny zadržovat vodu. Do podobných opatření podle něj jde 13 až 20 miliard korun ročně.
Přínos půdy ponechané přírodě pro zdraví krajiny nechává stát zkoumat, výzkum Národního centra zemědělského výzkumu má skončit v roce 2027. Debatu o vodě v krajině v posledních dnech přiživilo i sdílené video farmáře Karla Kalného, který zemědělskou půdu přirovnává k největší „přehradě“, jakou má Česko k dispozici.
