Článek
„Hlavními způsoby, jakými teplo ovlivňuje hrubý domácí produkt EU, jsou nižší zemědělská produkce a vyšší ceny potravin, omezená výroba energie a vyšší ceny elektřiny, narušení dopravy a zvýšené náklady na dopravu a snížená produktivita práce,“ popsala banka v analýze, na kterou upozornil britský deník The Guardian.
Banka detailně analyzovala vývoj v sedmi velkých unijních ekonomikách. Ty jsou podle zprávy zasažené rozdílně. Jednou z nejhůře postižených zemí může být podle Triodosu Francie. Její hospodářství by vedra mohla připravit o 1,4 procentního bodu.
Francie vyrábí více než dvě třetiny elektřiny v jaderných elektrárnách, jejichž chlazení je závislé na vodě z řek. Například francouzská společnost EDF v červnu oznámila odstavení nebo snížení výkonu několika reaktorů kvůli vedrům.
V Německu zase řeší problém s hladinou Rýna. Řeka slouží jako klíčová dopravní tepna pro tamní průmysl. Kvůli poklesu vody v řece musí nákladní lodě výrazně omezovat množství převáženého zboží.
Analýza Kielského institutu pro světovou ekonomiku uvedla, že nízká hladina Rýna v roce 2018 vedla k poklesu německého HDP o 0,4 procenta, což by dnes znamenalo přibližně 18 miliard eur. Letošní sucho je navíc mnohem delší.
„Čím déle sucho trvá, tím více se negativní dopady prohlubují,“ cituje list The Financial Times hlavního ekonoma Oxford Economics pro Německo Olivera Rakaua. Podle banky Triodos by mohlo horké počasí připravit Německo o méně než jeden procentní bod HDP.
Silně zasažená je také Itálie, která by podle banky mohla zaznamenat ztráty ve výši přibližně 1,1 procenta HDP. Sucho tam trápí především farmáře, kteří přicházejí až o polovinu úrody.
Naopak relativně dobře vychází z analýzy Polsko. Před dopady veder sice také není zcela chráněné, pokles hladin řek i tam ovlivnil provoz některých elektráren, analýza Triodosu mu ale letos přisuzuje růst 2,9 procenta. To je jen nepatrná odchylka od jarní prognózy Evropské komise.
