Článek
„Na devadesát procent půjdeme cestou oznamovací povinnosti. Nemáme ještě úplně finální rozhodnutí, ale je skoro stoprocentní, že předkupní právo nebude,“ citoval list Šebestyána.
Ministerstvo zvažuje dvě varianty. V první by vlastník pozemku informoval pachtýře, tedy zemědělce, s nímž má uzavřenou smlouvu. Při druhé by musel záměr oznámit skutečnému uživateli půdy. To může být někdo jiný než pachtýř.
Za porušení povinnosti by majiteli pozemku zřejmě hrozila pokuta. O její výši úřad teprve jedná. Ministr nepovažuje za pravděpodobné, že by neohlášení prodeje vedlo ke zneplatnění kupní smlouvy.
Předkupní právo na zemědělskou půdu bylo jedním z velkých slibů vlády Andreje Babiše (ANO). Především mezi menšími zemědělci ale vyvolalo odpor. Obávali se, že změna zvýhodní velké koncerny, například Agrofert, který premiér umístil do letos založeného svěřenského fondu.
K mírnějšímu řešení se nakonec přiklonila i Agrární komora. Mimo jiné proto, že oznamovací povinnost vnímá jako snáze prosaditelnou. Podle prezidenta komory Jana Doležala by tato varianta zvýšila transparentnost trhu a zároveň by nepředstavovala nepřiměřený zásah do vlastnických práv majitelů půdy.
Výhrady přetrvávají
Ani s oznamovací povinností ale nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství zastupující hlavně menší a rodinné farmy. Podle předsedy asociace Jaroslava Šebka by i oznamovací povinnost poskytla výhodu velkým zemědělcům.
„Já v tom vidím taktiku, že teď ustupují z předkupního práva a předkládají kompromisní variantu v podobě informační povinnosti. Ale ve své podstatě to žádný kompromis není,“ prohlásil Šebek.
Kromě oznamovací povinnosti stát uvažuje o tom, že by mohl obchodníky s půdou více zdanit. Dnes zisk z prodeje musí danit fyzické osoby, které půdu prodávají po deseti letech od jejího nabytí, nebo po pěti, pokud ji získaly před rokem 2021. Právnické osoby daň musí zaplatit vždy.
Stát by také mohl zavést minimální délku pachtu. Podle Šebestyána by mohla činit pět až šest let.
