Článek
"Jde o to, aby obce nedoplácely na služby, které dělají pro stát. Některé obce doplácejí až 70 procent, což je pro nás nepřijatelné," uvedl k vyčleněným financím Vlasák. Zároveň dodal, že dohody směřují k tomu, aby samosprávy nebyly zatěžovány další byrokracií. "Chceme odložit případné novely zákonů, které by na města přenesly další agendy a poplatky," dodal Vlasák.
Navýšení prostředků by se mělo týkat hlavně menších obcí prvního a druhého typu. Více peněz by ale mohly dostat i větší města.
Podle analýzy, kterou si ministerstvo financí nechalo zpracovat od Vysoké školy ekonomické, obce dotují náklady na státní správu zhruba čtyřmi miliardami korun.
Výkonný místopředseda svazu Jaromír Jech v neděli řekl, že propad hospodářství odhadovaný v nové makroekonomické prognóze ministerstva financí připraví letos obce o 20 miliard korun, daňové příjmy se jim sníží ze 140 na 120 miliard korun.
Ministerstvo financí ještě v dubnu předpokládalo pokles tuzemského hospodářství letos o 2,3 procenta, nynější odhad počítá s propadem o 4,3 procenta.