Článek
„Červnová vlna veder přišla pro evropské pěstitele obilovin v nejméně vhodnou dobu. Poškodila vyvíjející se porosty a snížila očekávané výnosy po celé Evropě. Zemědělcům tak ukrojí část příjmů a současně zvýší tlak na evropskou potravinovou bezpečnost,“ uvedl Tom Lancaster, analytik pro zemědělství a potraviny z britské analytické organizace (ECIU).
Nejvíce utrpěla Francie, kde byly prognózy sklizně sníženy o 4,1 milionu tun. Při současných cenách jde o ztrátu přibližně 891 milionů eur (21,5 miliardy korun). Zvlášť citlivá byla kukuřice, která byla ve Francii a Maďarsku vystavena extrémnímu horku právě během opylování.
Deník The Financial Times připomněl, že evropské sdružení obchodníků s obilím Coceral proto snížilo odhad sklizně kukuřice v EU a Británii z 57,2 na 52,7 milionu tun.
Druhý největší propad zaznamenalo právě Maďarsko, následované Španělskem a Německem. Vedle zmiňované kukuřice se hovoří hlavně o ztrátách u pšenice či ječmene; škody na živočišné výrobě či zelenině analýza nehodnotí.
Evropská unie bude možná muset zvýšit dovoz kukuřice například z Ukrajiny nebo Brazílie. Menší francouzská sklizeň zároveň omezí export pšenice do severní a západní Afriky. Vyšší ceny krmiv by se navíc mohly v příštích měsících promítnout do nákladů chovatelů hospodářských zvířat.
Letošní červen byl v západní Evropě nejteplejší od začátku měření, když teploty převýšily průměr let 1991–2020 o tři stupně Celsia. Ve Francii se vyšplhaly nad 43 stupňů, v Maďarsku přesáhly 40 stupňů.
„Vědecké důkazy jasně ukazují, že intenzitu červnové vlny veder zesílila změna klimatu. Současné ztráty jsou proto jen předzvěstí dopadů, kterým budeme čelit, pokud se nepodaří snížit emise skleníkových plynů a omezit další oteplování. Jen ve Velké Británii připadly tři z pěti nejhorších sklizní v historii na současné desetiletí a nedávné vlny veder podle všeho opět připravily tamní zemědělce o část úrody,“ uzavřel Lancaster.
