Článek
Sdružení přesto očekává, že na předvánočním trhu bude dostatek kvalitních českých vánočních stromků všech druhů. Stejně jako v minulých letech se ale podle něho objeví i méně kvalitní stromy z Dánska a Polska. Letos navíc sdružení varuje, že se obchodníci budou snažit zahraniční stromky poškozené mrazy dostat na vánoční trh za dumpingové ceny.
„Lidé vyžadují stále vyšší kvalitu vánočních stromků, a proto v současné době všechny prodávané stromky pocházejí ze speciálních plantáží. Jejich kvalita neustále roste,“ uvedli pěstitelé.
Stejně tak podle sdružení pravidelně stoupá i domácí produkce vánočních stromků. Plocha plantáží členů sdružení, kterých je 64, aktuálně dosahuje 719,4 hektaru.
Sdružení u standardní kvality stromků v nejprodávanějších kategoriích velikostí od 150 do 200 centimetrů předpokládá cenu smrku pichlavého od 400 do 600 korun, u smrku ztepilého od 400 do 500 korun a u borovice od 400 do 600 korun. Maloobchodní ceny se mohou regionálně lišit.
Prodej stromků začne letos tradičně začátkem prosince, těžit je pěstitelé začnou v listopadu. V Česku se ročně spotřebuje až 1,3 milionu vánočních stromků, z toho 90 procent tvoří jedle kavkazská a pět procent smrk pichlavý. Podíl smrku a borovice poklesl pod pět procent, v roce 2020 byl podíl deset procent.
Statistiky, kolik lidí v Česku používá stromek přírodní a kolik umělý, neexistují, například v Německu má ale umělý stromek pořád méně lidí a podle pěstitelů podíl brzy klesne na pět procent. Pokles prodeje umělých stromků sdružení vysvětluje rostoucím zájmem o kvalitu životního prostředí a tím, že přírodní vánoční stromky zatěžují životní prostředí výrazně méně.
„Samostatnou kapitolou jsou vánoční stromky v kontejnerech. Mnoho lidí takové vánoční stromky nakupuje s myšlenkou, že si později tento stromek vysadí například na zahradě. Udržet vánoční stromek v kontejneru do jara je ale velmi náročné a pouze malé procento takto vysazených stromků na jaře zakoření a ujmou se,“ upozornili pěstitelé.
Stromky se pěstují dva až čtyři roky ve školkách, následně se přesouvají na plantáže. Například nejoblíbenější jedle se ve výšce kolem 180 centimetrů prodávají i po 15 letech růstu ze semene.
