Hlavní obsah

V práci jsme víc než Němci, ale jen za třetinovou mzdu

Právo, Jakub Svoboda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sliby politiků po listopadu 1989 o rychlém sbližování výše českých mezd s německými a rakouskými se po letech ukázaly přinejmenším jako velmi naivní. A situace se v tomto ohledu výrazně nezlepšila ani v posledních letech, kdy se české ekonomice nadprůměrně dařilo.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Podle aktuálních průzkumů Češi tráví v práci více času než Němci, navzdory vyššímu počtu odpracovaných hodin se však průměrná mzda v Česku pohybuje pouze na 30 procentech Německa.

Zahraniční společnosti Česko rády využívají jako svoji výrobní základnu s relativně levnou a současně kvalifikovanou pracovní silou. V některých odvětvích jsou mzdy za stejnou práci výrazně nižší než u našich západních sousedů.

Průměrný výdělek v ČR je 31 tisíc Kč

Ekonomové ale upozorňují i na nízkou produktivitu práce českých pracovníků. Ta u nás ve srovnání s Německem dosahuje pouhých 59 procent. Češi v průměru stráví v práci zhruba o 14 procent víc času než Němci, kteří odpracují v průměru zhruba 35 hodin za týden. V Česku naopak přes sedm procent pracovníků pracuje víc než 50 hodin týdně, vyplývá z analýzy ekonoma Aleše Michla pro společnost Anect.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Německu, kde je celkové zdanění práce jen o něco vyšší než v Česku, dosahovala v lednu letošního roku podle spolkového statistického úřadu 3809 eur (asi 96 750 Kč). V Česku průměrná hrubá mzda v loňském čtvrtém čtvrtletí poprvé překonala hranici 30 tisíc korun, když meziročně vzrostla o osm procent na 31 646 korun.

Na průměrnou mzdu ale dvě třetiny lidí v ČR nedosáhnou. Reálně po zahrnutí inflace měsíční výdělek v Česku loni ve čtvrtém kvartálu vzrostl meziročně o 5,3 procenta. Tuzemská ekonomika přitom ve stejném období zrychlila růst na 5,2 procenta.

„Jestliže nám poroste HDP reálně zhruba o tři procenta, možná ke čtyřem, tak zhruba tolik by mohly podle mě rozumně růst reálné mzdy. Aby se poměr mezd dramaticky nevymykal výkonu ekonomiky,“ uvedl před dvěma týdny v České televizi guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Nevyrovnanost těchto dvou ukazatelů je podle něj možná pouze krátkodobě. „Dlouhodobě to ekonomika nebude schopná akceptovat a trh to ukáže,“ dodal guvernér.

Dnešním tempem růstu produktivity práce by Česko dohnalo Německo nejdříve za

40 let, upozornil Michl. Firmy se přitom již nyní, kdy je na trhu nedostatek kvalifikovaných pracovníků, potřebují vyrovnat s rostoucími nároky na výši mezd, které se dnes v ČR pohybují na zhruba 30 procentech Německa a v několika následujících letech podle Michla pravděpodobně skokově vzrostou téměř na polovinu.

S růstem mezd by však měl jít ruku v ruce právě i růst produktivity práce. Ta je v Česku ve srovnání s Německem v přepočtu na počet odpracovaných hodin jen na 59 procentech, produktivita práce na zaměstnance se pak pohybuje na 77 procentech. Podobně jsou na tom Češi i v porovnání s USA.

„Žádný strom nemůže růst do nekonečna, a pokud spolu s růstem mezd neporoste i produktivita práce, ztratíme svou konkurenceschopnost na trhu a některé firmy to vůbec neustojí,“ varuje Michl.

Pomoci mohou nové technologie

Nárůst produktivity práce je dnes obecně spojován především se zaváděním nových technologií. V tomto ohledu si Česko nestojí vůbec špatně, ochota českých firem přijímat technologické inovace se pohybuje na 89 procentech Německa a 85 procentech USA. Problémem je však nízká míra jejich praktického využití způsobená nedostatečnou podporou firem při jejich zavádění a nízkou motivací zaměstnanců je aktivně používat.

To, že firma nakoupí nejnovější technologie, ještě automaticky nemusí znamenat, že tím zvýší svou produktivitu práce. „Základním předpokladem toho totiž je, aby zaměstnanci firmy tyto technologie skutečně začali efektivně využívat. K tomu jim ale nepostačí jen samotné technické vybavení, potřebují také lepší edukaci a podporu ze strany zaměstnavatele,“ upozorňuje Pavel Zaal, obchodní ředitel společnosti Anect, která se zaměřuje na dodávku komplexních IT řešení.

Reklama

Výběr článků

Načítám