Hlavní obsah

V ČR se rozjede výroba nového leteckého motoru, na vývoji pracovali i Češi

5:45
5:45

Poslechněte si tento článek

V České republice by se letos měla rozjet sériová výroba nového leteckého motoru s názvem Catalyst. Na jeho vývoji se podíleli lidé z Fakulty strojní ČVUT a nadnárodní společnosti Avio Aero, která spadá pod americký gigant GE Aerospace. Má jít o novou generaci turbovrtulového motoru určeného pro civilní letectví, který byl kompletně vyvinutý v Evropě.

Foto: Avio Aero, Novinky

Letecký motor Catalyst

Článek

Jde o výsledek jedné z největších spoluprací mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu a vývoje u nás.

Ta započala přesně před devíti lety za tehdejšího sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky. Vláda se kvůli podpoře nových high-tech technologií dohodla s předchůdcem GE Aerospace na tom, že v Česku do roku 2022 vybuduje nový závod.

Mělo jít o oživení českého leteckého průmyslu, který má u nás bohatou historii. Zároveň k tomu měla vytvořit 500 nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance. To se však nestalo. Přišla covidová epidemie a spolu s ní přechodné utlumení poptávky. Vláda se na druhou stranu tehdy zavázala vydat dvě miliardy korun na podporu výzkumu.

ČVUT za to postavila čtyři pozemní zkušebny leteckých motorů, experimentální zařízení a nakoupila testovací letadlo.

Vybudovalo se Centrum pokročilých leteckých technologií a na ČVUT se obnovila výuka letadlových motorů. Vynaložené peníze se měly státu vrátit z evropských dotací, těžit z toho měli i čeští subdodavatelé a počítalo se i s příjmem státu z daní.

Celý projekt se o několik let zdržel a zatím nedosahuje plánů, které strany měly původně.

Za nesplnění nic nehrozí

Jak totiž nyní vyšlo najevo, americký koncern General Electric International sice v roce 2016 podepsal s vládou investiční smlouvu, kde se zavazuje k novému závodu a mnohem většímu počtu pracovních míst, ale žádná sankce mu za nedodržení nehrozí.

„Společnost GE o investiční pobídku nepožádala, nebyla jí tedy ani vyplacena, a nedopadala na ni proto ani povinnosti plnit podmínky související s poskytnutím investiční pobídky,“ odpověděla redakci na otázky Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Investiční smlouvu včetně jejího dodatku má redakce k dispozici z registru smluv. Některé části jsou označené jako obchodní tajemství a jsou začerněné. Účinná je až do 31. března 2028. Jak potvrdila Trefancová, smlouva nebyla nikým vypovězena, a je tedy i nadále platná.

Nástupnická Avio Aero k tomu dodala, že si není vědoma žádných stížností ze strany české vlády a je vždy otevřená k diskuzi s představiteli Česka.

Díly ze zahraničí se budou montovat u nás

Jak Avio Aero nyní Novinkám vysvětlilo, nová továrna u nás sice nevznikne, výroba však bude probíhat v jejím stávajícím závodě v pražských Letňanech. Tam se přesunula poté, co GE v roce 2008 ovládl českou společnost Walter Aircraft Engines, která u nás vyráběla v pražských Jinonicích letecké motory už od roku 1923.

Právě v Letňanech před několika lety vniklo Centrum pro vývoj turbovrtulových motorů pro GE Aerospace. V něm se vyrábí turbovrtulové motory řady H, které využívají třeba kunovické L 410, což jsou menší letouny určené pro regionální dopravu. Je v něm ale i montážní linka pro Catalyst a výrobní linka pro jeho komponenty.

Foto: ČVUT, Fakulta strojní

Experimentální letadlo, které pro vývoj nového motoru ČVUT zakoupila v roce 2017.

Podle aktuálního vyjádření Avio Aero pro redakci se díly Catalystu vyrábějí v její domovské Itálii, Polsku a v Česku, ale finální produkt se bude montovat u nás.

„Avio Aero má i nadále dostatečnou kapacitu v rámci stávajícího závodu v Praze a za posledních deset let posílilo o sto pracovních míst. Firma je i nadále odhodlaná rozvíjet svou infrastrukturu a zvyšovat počet zaměstnanců v Praze s tím, jak se rozšiřují výrobní programy pro Catalyst a motory řady H,“ vzkázala redakci.

Během posledních pěti let podle svých slov investovala do pražského závodu přibližně 50 milionů dolarů, jak na podporu výzkumu, tak na kapitálové výdaje.

Společnost uvedla, že má v úmyslu zahájit sériovou výrobu Catalystu letos. Už začátkem letošního roku oznámila, že její motor získal v USA certifikaci.

Catalyst má až o 18 procent nižší spotřebu paliva a až o 10 procent vyšší výkon než jiné srovnatelné motory, chlubí se.

Žádost o evropský certifikát ale teprve podá. Chystá totiž vojenskou verzi Catalystu, která by měla pohánět tzv. eurodron, což má být bezpilotní letoun nové generace vznikající v rámci evropského programu pro vývoj.

„Díky naší společnosti je Česká republika jedním z pěti států na celém světě, které jsou schopny vyvíjet, vyrábět a exportovat letecké motory,“ napsala ve své výroční zprávě za loňský rok její česká pobočka GE Aviation Czech, kterou na konci letošního června zveřejnila v obchodním rejstříku.

Politici mlčí

Spolupráci s ČVUT si firma dodnes pochvaluje. Jejich partnerství pokračuje třeba ve vývoji zelenějšího leteckého paliva. Společnost také podle svých slov odebírá značné množství dílů pro své motory od českých dodavatelů.

Pro ČVUT však nebyla jen přínosem. Univerzita se dodnes snaží se státem domluvit na tom, aby nemusela vracet jednu necelou miliardu vynaloženou na postavení výzkumné infrastruktury, kterou nepokryly dotace z fondů EU.

Nyní k tomu probíhají jednání mezi představiteli univerzity a zástupců ministerstev průmyslu a obchodu, financí, školství a pro vědu, výzkum a inovace, a dokud neskončí, ani jedna strana se k tomu nechce jakkoli vyjadřovat.

Není tak jasné například to, jestli a nakolik univerzita těží nebo bude těžit ze společných patentů. Stejně tak ani premiér Petr Fiala (ODS) či ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) neodpověděli na otázky redakce, jestli jsou s výsledky obřího projektu spolupráce s GE spokojeni a nakolik se podle nich Česku vyplatila.

Související témata:

Výběr článků

Načítám