Článek
V samotné eurozóně se míra nezaměstnanosti zvýšila na 6,3 procenta z dubnových 6,2 procenta. Loni v květnu nezaměstnanost v zemích platících eurem činila 6,4 procenta.
Nejnižší míru nezaměstnanosti měla Malta, a to 2,7 procenta. V Česku činila 2,8 procenta. V obou zemích se proti předchozímu měsíci nezaměstnanost mírně zvýšila o 0,1 procentního bodu. Nejvyšší byla nezaměstnanost ve Španělsku, kde dosáhla 10,8 procenta. Ve Finsku činila devět procent.
Eurostat odhaduje, že v květnu bylo v EU bez práce 13,052 milionu osob, z toho 10,830 milionu v eurozóně. Ve srovnání s dubnem se počet nezaměstnaných v EU zvýšil o 48 000 a v eurozóně o 54 000. Meziročně pak počet nezaměstnaných v EU klesl o 23 000 a eurozóně o 168 000.
Mezi mladými se míra nezaměstnanosti v EU i eurozóně zvýšila o 0,1 procentního bodu, z toho v EU na 14,8 procenta a v eurozóně na 14,6 procenta. Za mladé Eurostat považuje lidi mladší 25 let.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v květnu klesla na 4,2 procenta z dubnových 4,3 procenta, dosáhla tak nejnižší letošní hodnoty. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
