Unikátní tunel ve Švédsku ukazuje budoucnost stavebnictví. Přispěli i Češi

Tunely budou tvořit celkem 18 z 21 kilometrů celého Stockholmského obchvatu. Subterra od roku 2017 hloubila čtyři kilometry v oblasti Skärholmen. Hodnota její zakázky činí 7,3 miliardy českých korun. Spadala do ní mimo jiné nejhlubší část celé stavby, která leží 70 metrů pod zemí pod jezerem Mälaren.

Jednou z inovací, s nimiž se ve střední Evropě setkávají jen zřídka, byla pro české stavitele skandinávská metoda Drill & Blast, tedy kombinace vrtání a odpalování trhavinou. Tu v menším měřítku Subterra nyní zkouší aplikovat například při stavbě linky D pražského metra.

„Ve Švédsku jsme najednou odpálili až tisíc kubíků horniny. Byli jsme schopni dělat čtyři až pět takových odpalů za týden. Přestože jsme pracovali v zóně, kde v noci a o víkendech nesměly být prováděny hlučné práce,“ uvedl Miroslav Zobaník, ředitel Subterry pro zahraniční podnikání. Největší odpaly uvolnily prostor na vzdálenost takřka šesti metrů. V Česku jsou posuny o polovinu i více menší.

Technika nebyla jedinou inovací, kterou díky projektu stavebníci blíže poznali. Švédové velmi dbali na to, aby výstavba tunelu byla ekologická. Právě důraz na udržitelnost se pro stavební firmy stává stále větší nutností i na domácím trhu. Tlačí je k tomu evropská regulace a také banky, které se na ekologii zaměřují při hodnocení žádostí o úvěr.

Nezbytnost dbát na udržitelnost potvrzují i experti. Například poradenská společnost CEEC ve své aktuální zprávě o stavu českého stavebnictví uvádí, že firmy se právě kvůli ekologii stále více poohlíží po nových stavebních materiálech. „Společnosti v praxi využívají například recyklované materiály, přírodní izolace nebo nové kompozitní materiály,“ konstatovala CEEC.

Cestu recyklace zvolila podle Zobaníka také Subterra. Zhruba dvě třetiny materiálu, který firma potřebovala jako podklad pod vozovku, brala z toho, co vytěžila při odstřelech. Materiál drtila přímo na stavbě, tak aby jej bylo co nejméně nutné převážet jinam.

Když bylo nutné jej převážet, volila firma místo kamionů v mnoha případech lodní dopravu. „Lodí se odvezlo asi dvacet procent rubaniny,“ sdělil Zobaník. „Nákladní auto odveze 40 až 45 tun, na loď dostanete tak dva až tři tisíce tun. Jeden odpal odvezla jedna loď, náklaďáků by bylo potřeba třeba 60 až 70 souprav,“ dodal.

Obchvat je také jedním z prvních švédských projektů stavěných za pomocí digitální metody BIM. Ta na jednom místě podává ucelené informace o konkrétním projektu a experti předpokládají, že bude hrát velkou roli v digitalizaci, kterou stavebnictví v následujících letech projde. Výrazně totiž snižuje chybovost. V Česku ji ale podle zmíněné studie CEEC zatím běžně využívají jen čtyři procenta firem.