Článek
Americký celní úřad zastaví výběr cel více než tři dny poté, co je soud prohlásil za nezákonná. Proč tak neučinil hned po soudním verdiktu, úřad nesdělil.
Hned ale začnou platit nové sazby, jež Trump vyhlásil na základě jiné právní úpravy, a to zákona o obchodu z roku 1974. Ten však limituje platnost vyhlášeného cla na 150 dní. Pokud by ji chtěl prezident prodloužit, musí to schválit Kongres.
Nepředvídatelné kroky amerického prezidenta vyvolávají na trzích nejistotu. Mezi státy panují obavy, co bude dál. Evropská komise v neděli podle Reuters požadovala, aby Washington dodržel podmínky rámcové dohody z loňska, jež limitovala původní sazby ohlášené Trumpem.
„Současná situace nepřispívá k realizaci spravedlivého, vyváženého a vzájemně prospěšného transatlantického obchodu a investic, jak se na tom obě strany dohodly,“ uvedla Komise v prohlášení. „Dohoda je dohoda,“ dodala.
Pro EU měla díky dohodě u většiny zboží platit 15procentní sazba. Výjimku tvořily produkty, na které se vztahují jiná odvětvová cla, jako je například ocel. Dohoda umožňovala také nulová cla na některé zboží, jako jsou letadla a náhradní díly. Žádná nulová cla teď ale zřejmě nebudou.
Obavy má ale i Velká Británie, jež si s Američany vyjednala clo deset procent. Washington nicméně ujišťuje, že dohoda platí.
Naopak profitovat bude třeba Švýcarsko, pro které platilo až 39procentní clo, či Srbsko se sazbou 35 procent. Pro dovoz z těchto zemí teď bude platit clo ve výši 15 procent.
Americké ministerstvo financí na zvýšených clech vyhlášených loni vybralo více než 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). O budoucnosti těchto peněz nyní rozhodnou soudy. Dovozci a obchodníci už připravují žaloby.
