Článek
„Poté, co příjmy z cel prudce stouply po Trumpově zahájení plnohodnotné obchodní války loni v dubnu, už dál nerostou,“ napsal britský list The Economist.
Před Trumpovým druhým funkčním obdobím vybíraly Spojené státy na clech a souvisejících daních a poplatcích zhruba 8 až 9 miliard dolarů (165 až 185 miliard korun) měsíčně. V říjnu 2025 už to bylo něco přes 30 miliard dolarů (618 miliard korun). Od té doby se příjmy stabilizovaly. Nejnovější denní data amerického ministerstva financí podle listu naznačují, že lednový výběr bude nejnižší od září.
Rychleji než výběr peněz z cel však roste americké zadlužení. To přesahuje 38,5 bilionu dolarů (793 bilionů korun) a podle časopisu Fortune jen za první rok Trumpova mandátu vzrostl o 2,25 bilionu dolarů (46 bilionů korun).
Jedním ze způsobů, jak vybrat více peněz, by bylo zvýšit sazby. To však funguje jen do určité míry. Clo ve výši 145 procent na čínský dovoz, které Trump dočasně zavedl v dubnu, se rovnalo obchodnímu embargu a bez dovozu není co danit.
Podle Budget Lab univerzity Yale je navíc 15 procent výnosů z Trumpových cel vyrušeno nižšími daňovými příjmy jinde kvůli pomalejšímu růstu HDP. Jiné instituce jako Tax Foundation odhadují tento podíl až na 25 procent.
Trump si to podle listu uvědomil, což dokládá jeho časté couvání od hrozeb. Učinil tak loni v květnu vůči Číně a minulý měsíc vůči Evropě poté, co jeho grónské ambice vyděsily trhy. Jeho administrativa také postupně omezovala nejvýraznější a mediálně vděčná cla, zatímco zahraniční diplomaté pracovali na zajištění obchodních dohod a americké firmy lobovaly za výjimky.
Čeká se na Nejvyšší soud
Dalším důvodem, proč se domnívat, že příjmy z cel už neporostou, je americký Nejvyšší soud. Většina Trumpových cel byla totiž zavedena s využitím zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích. Ten byl schválen proto, aby existovala možnost omezit obchod v případech národní nouze. V listopadu čelili Trumpovi právníci při ústních jednáních ostrým dotazům soudců. Sázkové trhy nyní vidí pravděpodobnost, že soud označí toto použití zákona za ústavní, jen kolem třiceti procent.
Ačkoli má Trump k dispozici i jiné právní nástroje pro vedení celní války, žádný z nich není zdaleka tak rozsáhlý. Verdikt proti clům by pravděpodobně vedl k těžkopádnějšímu a méně výnosnému celnímu systému.