Článek
Severomořská ropa Brent, která slouží jako měřítko zejména pro evropský trh, v pondělí ráno vykazovala pokles o více než pět procent a pohybovala se v blízkosti 83,50 dolaru za barel (1762 korun). Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela téměř šest procent a vrátila se tak pod 80 dolarů za barel (1688 korun).
Ještě během července ceny ropy vzrostly o více než dvacet procent kvůli obavám z další eskalace.
Trump v neděli uvedl, že USA byly připraveny uskutečnit dosud největší vojenský úder od druhé světové války, plánovaný na sobotu; nakonec však od něj ustoupily na žádost spojenců.
„Byli jsme připraveni, ale když naši spojenci požádali, abychom od toho ustoupili, řekli jsme si: dobře, uvidíme,“ citoval deník The Financial Times Trumpa, podle nějž státy Perského zálivu věří, že je možné dosáhnout dohody o obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu a zároveň pokročit v otázce íránského jaderného programu.
Optimismus podporují také informace z Teheránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že rozhovory s Ománem o správě lodní dopravy v Hormuzském průlivu jsou v závěrečné fázi. Omán, jehož teritoriální vody průlivem rovněž procházejí, se snaží zprostředkovat dohodu, která by umožnila bezpečné obnovení plavby.
Diplomatické úsilí podporují také Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Ty podle zdrojů deníku vyvíjely koordinovaný tlak na Washington, aby dal přednost jednáním před vojenskou akcí.
Hormuzský průliv patří k nejdůležitějším námořním trasám světa. Před vypuknutím konfliktu jím procházela přibližně pětina světového obchodu s ropou. Po sérii útoků a vojenských incidentů však lodní provoz výrazně poklesl.
Skupina OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další země včetně Ruska, se o víkendu dohodla, že od září zvýší těžební limity o dalších 188 tisíc barelů denně. Těžební strop skupina zvýšila už pošesté za sebou.
