Trojitá skla, soláry. Nové domy už jinak stavět nepůjdou

Ekologické principy známé pod zkratkou ESG jsou pro podnikatele v nemovitostním sektoru zásadní již několik let. Jejich dodržování po nich stále častěji vyžadují nejen zákazníci, ale hlavně banky. S takzvanými zelenými projekty dosáhnou na úvěr snáze a často za výhodnějších podmínek než v případě standardní výstavby.

Proto už má část stavebníků a investorů jasnou představu, jak podobu nejen českých budov promění pravidla, která aktuálně schvaluje Evropská unie. Podle nich mají mít od roku 2028 nulové emise nové budovy vlastněné, provozované nebo využívané veřejnými orgány. Od roku 2030 pak všechny novostavby a od roku 2050 úplně všechny budovy s výjimkou památek.

„Oříšek budou evropská pravidla představovat hlavně pro developery,“ řekl Erik Janovský, investiční manažer skupiny Mint Investments, která provozuje realitní fond zaměřený na nájemní bydlení v novostavbách.

„Je dobré, že někteří developeři už používají takové materiály, jako je například recyklované kamenivo ve Vysočanském mlýně. To jsou věci, které budou napomáhat požadované uhlíkové neutralitě,“ zmínil Janovský projekt, který pro Mint staví společnost Metrostav.

Další z firem, jež využívá recyklované materiály, je Skanska Residential. Švédská společnost před několika lety vyvinula ve spolupráci s technologickou společností ERC-Tech takzvaný Rebetong, neboli stoprocentně recyklovaný beton. V porovnání se standardní verzí ušetří zhruba osm procent emisí oxidu uhličitého.

Skanska jej využívá například při stavbě bytů v pražských Modřanech. „V Modřanském cukrovaru aplikujeme novinky, které očekáváme, že se do budoucna stanou standardem rezidenční výstavby,“ sdělil manažer projektu Petr Dušta. Modřanské budovy zároveň mají díky technologiím srazit spotřebu vody zhruba na polovinu pražského průměru. Jejich střechy jsou navíc osázené fotovoltaickými panely.

S fotovoltaikou hodlá pracovat i Mint. A zaměřuje se i na další energetické detaily. „S jedním developerem jsme například řešili, že navrhl vytápění pomocí elektřiny pod podlahou. Energetická náročnost takové budovy by ale dle štítku sledujícího tento faktor byla příliš velká. Řekli jsme tedy, že chceme raději využít centrální zdroj tepla, tedy teplárnu,“ popsal Janovský.

Důležitou součástí moderních domů budou podle Janovského také trojitá skla omezující úniky tepla nebo exteriérové žaluzie. Ty poslouží hlavně v létě, kdy do prosklených částí budov praží slunce. Janovský zmiňuje, že chladit v takovém čase vnitřní prostory tak, aby byly obyvatelné, je složitější, než je v zimě vytápět.

Jak přesně se nová regulace promítne do cen nemovitostí, zatím není jasné. Například podle Janovského bude záležet na konkrétní podobě s ní souvisejících českých zákonů.

Současné ekologické projekty se cenově příliš neliší od zbytku trhu. Například zmíněná Skanska prodává byty v Modřanech za ceny kolem 135 tisíc za metr čtvereční. Celopražský průměr zahrnující i atraktivnější centrální části města se pohybuje kolem 150 tisíc korun za metr.

Podobným nárokům jako novostavby se časem budou muset přizpůsobit všechny budovy. Od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i ty starší. Podle odhadů ministra životního prostředí vyjde jejich přestavba asi na 1,5 bilionu korun.