Hlavní obsah

Trh s energiemi v Evropě zamrzl a musíme ho opravit, řekl Síkela

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Mimořádná evropská rada k cenám energií proběhne 9. září, oznámil v pondělí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Evropský trh s energiemi podle něj přestal po 30 letech fungovat a zamrzl. „Musíme jej opravit,“ dodal ministr. Představil plán, jak by to Evropa měla udělat.

Živě: TK ministra průmyslu a obchodu Jozefa SíkelyVideo: Novinky

 
Článek

Upozornil, že ceny plynu na evropských burzách se odvíjejí od ceny nejdražšího typu výroby elektřiny, což je momentálně výroba elektřiny z plynu. „Musíme oddělit ceny elektřiny od ceny plynu a tím zamezit, aby Putin v Evropě čachroval s cenami elektřiny,“ uvedl ministr. Cena elektřiny v pondělí překročila 1000 eur za MWh.

Cena plynu k výrobě elektřiny by se následně měla zastropovat.

Dalším krokem mají být intervence na trhu vedoucí k jeho odblokování.

Finální řešení by podle něj mělo být na stole během září před začátkem topné sezony. „Potřebujeme opatření, které bude fungovat nejen na papíře, ale prakticky,“ uvedl ministr. Klíčové je zajištění energií pro občany, infrastrukturu a průmysl nezbytný pro chod státu a teprve následně se podle ministra budou řešit otázky, jako je teplota vody v bazénech a zasněžování sjezdovek. Asociace horských středisek totiž žádá od státu jednání právě kvůli vysokým cenám energií.

Jednat musí Evropa

„Od začátku jsme věděli, že jediným řešením, které nezdevastuje rozpočet ČR, je snaha o nalezení celoevropského řešení,“ odmítl Síkela některé návrhy, které by podle něj nic neřešily.

Ministr uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.

„Je válka, je energetická krize. Sešla se celá řada faktorů a naším základním cílem musí být ochránit domácnosti, ochránit zranitelné, udržet ekonomiku v chodu i za cenu určitého diskomfortu pro ty, kteří si to mohou dovolit. Jinak to nepůjde,“ shrnul ministr.

„Musíme počítat i s variantou úplného zastavení dodávek plynu z Ruska,“ uvedl ministr.

Ministr shrnul důvody, proč se trhy vymkly kontrole. Zdůraznil, že růst cen úzce souvisí s ruskou agresí na Ukrajině, na niž se Rusko dlouhodobě připravovalo.

Podle Síkely není „Putinova válka“ jedinou příčinou. Zmínil i nedostatek vody v části evropských řek a nemožnost spuštění vodních elektráren. Dalšími důvody jsou podle něj odstávky jaderných bloků ve Francii.

Neshodne-li se Evropská unie, ceny energií zastropujeme sami, tvrdí Jurečka

Ekonomika

Síkela podle svých slov věří v dohodu na evropské úrovni, neboť „jde o nejlepší a nejlevnější řešení pro občany i firmy“.

O nutnosti zavést toto opatření mluvil už v neděli v televizi Prima vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokud by se EU na regulaci cen neshodla, tak vláda podle něj ceny zastropuje na národní úrovni.

Velkoobchodní cena plynu na evropské burze v Rotterdamu v pátek dosáhla 339 eur (8330 Kč) za megawatthodinu. Přitom ještě začátkem srpna byla cena na 200 eurech. Před rokem pak byla dokonce pod 30 eury (740 Kč).

Rekordy láme i cena elektřiny. Cena pro ČR se na burze PXE v pátek dostala na 984 eur (24 190 Kč) za MWh. Před rokem se přitom cena megawatthodiny pohybovala jen kolem 90 eur (2200 Kč).

Reklama

Výběr článků

Načítám