Tepelné čerpadlo se už vyplatí i u starých domů, říká šéfka asociace

V první polovině roku skutečně sledujeme meziroční nárůst o devatenáct procent. Doufáme, že zbytek roku trend potvrdí a vrátíme se na křivku udržitelného růstu.

Kromě přirozené modernizace a nové výstavby může mít vliv i situace ohledně Ukrajiny a Íránu. Trh s energiemi je rozkolísaný a domácnosti se do výměn zdrojů pouštějí více, aby ušetřily.

Zhruba na 200 až 300 tisíc korun. Při aktuálních cenách elektřiny se investice vrátí za osm až devět let. Pokud bych to porovnala s dalšími typy, tak systémy vzduch-vzduch jsou ještě levnější a i jejich efektivita výrazně vzrostla.

U nejdražších čerpadel země–voda je zase potřeba počítat s investicí do vrtu do země, z níž se odebírá teplo. Se vším všudy se jejich instalace pohybuje okolo 600 až 700 tisíc korun. Dosahují ale velmi vysoké účinnosti, třeba jedna ku čtyřem až jedna ku šesti. To znamená, že z jednotky energie vyrobí čtyři až šest. A vrt, který je zásadní položkou ceny, má prakticky neomezenou životnost.

To slyšíme dnes a denně, bohužel i od vládních činitelů. Že by tepelné čerpadlo nezvládalo starý dům, možná platilo před deseti nebo patnácti lety. Dnes už to pravda není.

Čerpadlo samozřejmě dosahuje nejvyšší účinnosti při nízkoteplotním režimu, proto je ekonomika u zateplených domů a podlahového topení extrémně příznivá.

U nezateplených domů s radiátory je to ale pořád velmi dobré a účinnost vychází asi jedna ku třem. To je efektivita, jaké jste před deseti lety dosáhl u čerpadel v domě s podlahovým vytápěním. Starý dům ani radiátory neznamenají diskvalifikaci pro tepelné čerpadlo.

Čerpadla se posouvají, novinkou jsou invertorové kompresory neboli plynulá regulace výkonu. Aktuální revolucí jsou nová moderní chladiva. Obecně klesá hlučnost a zvyšuje se výkon. Stroje zvládají víc – větší mrazy, vyšší teploty – a přitom jsou méně hlučné.

Je to i zásluhou Česka, protože mezi energeticky úspornými opatřeními jsou tepelná čerpadla unikátní v tom, že jejich výrobu i vývoj máme doma. Třeba v roce 2022 jsme byli šestým největším exportérem na světě. Patříme na světovou špičku, obzvláště v případě produkce typu vzduch-vzduch.

Ano. Řada nemovitostí, jako rekreační objekty nebo chalupy, nemá otopnou soustavu, a typ vzduch-vzduch u nich funguje velmi dobře. V budově neohřívá vodu, ale přímo vzduch a lze s ním i chladit.

Chlazení je důvodem velkého počtu instalací ve Středozemí. Díky nízké ceně a vysoké efektivitě ale dominují i v severských zemích.

Z našich statistik vidíme, že na jedno čerpadlo s otopnou soustavou instalujeme tři čerpadla vzduch-vzduch.

Když se řeší přebytky z fotovoltaiky, dává kombinace s tepelným čerpadlem velký smysl. Od jara do podzimu je kombinace tepelné čerpadlo a efektivní fotovoltaika dobrým zdrojem teplé vody a chladu v podstatě zadarmo.

V případě celoročního bydlení je samozřejmě potřeba si vyřešit zdroj energie na zimu, kdy fotovoltaika nestačí. Ideál není dát jen tepelné čerpadlo, fotovoltaiku, nebo jen zateplit. Dům by kvůli své hodnotě a úspornosti měl jít cestou obojího – efektivního zdroje energie i snížení spotřeby.

Má-li někdo pár let starý plynový kondenzační kotel, který může fungovat dalších patnáct let, byla by škoda ho vyhodit. Zároveň ale nemusí s renovací a úsporami otálet. Starý zdroj může s tepelným čerpadlem fungovat dále jako doplňkový.

Když je dům ještě nezateplený nebo jsou extrémní mrazy, doplňkový zdroj pomůže ke snížení výkonu čerpadla. Až dům později zateplím, může se role původního zdroje zmenšit nebo úplně skončit.

Peníze na to v rozpočtech nejsou, proto stát řeší, jak pokračovat. Důležité je, aby program pokračoval konzistentně. Nejhorší je, když je jednou podpora větší, pak menší, pak žádná. Předvídatelnost je zásadní pro plánování.

Dotace fungovaly dlouho, s vysokými částkami, a pro domácnosti byly zásadní podporou. Teď zůstanou alespoň pro lidi v obtížné situaci, nízkopříjmové domácnosti nebo seniory. Ostatní by měli mít podporu formou bezúročného úvěru. Ta se tak může dostat k více lidem a roztočilo by se nutné kolečko renovací bytového fondu.

V Česku máme zhruba dva a půl milionu budov na bydlení a k tomu další půl milion budov jiného typu, jako jsou kanceláře či nemocnice. Nerenovujeme dostatečně. Na jednu stranu nás trápí vysoké náklady na energie, na druhou stranu máme starý bytový fond. Je potřeba to nastartovat.

Nový program majitelům budov nepředepisuje, co mají přesně dělat. Dřív byla podpora podmíněná zateplením, které patří mezi časově i finančně nejnáročnější opatření. Teď si mohou lidé v prvním kroku vybrat i zdroj, který jim za méně peněz pomůže dosáhnout stejné úspory jako zateplení, a na další renovace mohou snáze šetřit z těchto úspor.

Šedesáti až sedmdesátiprocentní úspory energie na teplo dosáhnete zateplením za miliony, nebo výměnou elektrokotle za tepelné čerpadlo s efektivitou 1:3, které stojí 200 až 300 tisíc korun.