Článek
Krácení sumy na platy ve veřejném sektoru tak bude v souladu s dříve dohodnutým konsolidačním balíčkem.
Kabinet také příští rok nesníží tarifní platy státním zaměstnancům, jak na konci května ministerstvo financí původně navrhovalo. Mantinely státního rozpočtu na příští rok se schodkem 235 miliard schválila ve středu vláda.
V tuto chvíli platí snížení objemu prostředků na platy o minimálně dvě procenta Gabriela Krušinová, ministerstvo financí
Šéf státní kasy Stanjura ale narazil s požadavkem na snížení objemu peněz na platy ve veřejném sektoru o čtyři procenta s poklesem platových tarifů o pět procent. Tarify vláda ponechá na úrovni letošního roku.
Ve Strakonicích protestovaly proti vládě desítky odborářů
„Co se týká snížení objemu prostředků na platy ve veřejném sektoru v příštím roce, v tuto chvíli platí v konsolidačním balíčku avizované snížení tohoto objemu o minimálně dvě procenta. Nelze ovšem vyloučit, že v průběhu dalších jednání o státním rozpočtu bude dohodnuta i vyšší úspora,“ sdělila mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová.
Místopředseda STAN Lukáš Vlček řekl, že s úsporami na tarifech jeho hnutí zásadně nesouhlasilo, protože by znamenaly masivní odchod policistů.
„V situaci, kdy chybí tři tisíce policistů a velká část je ve výsluhovém věku, by to byl hazard a ekonomický nesmysl,“ řekl. Potvrdil dohodu, že resorty uspoří dvě procenta na mzdových nákladech a pět na provozu.
Odbory zaměstnanců ve veřejném sektoru už dříve pohrozily kvůli škrtům protesty. A ty neodvolají ani po této změně. „Zrušení úvah o snížení tarifů vítáme, protože by to byla pro státní zaměstnance rána. Pokud jde o návrat poklesu objemů na platy ze čtyř na dvě procenta, tak to ze strany ministerstva není ani tak ústupek jako spíše optický klam vůči zaměstnancům státu,“ řekl Právu Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Odbory v tom totiž i tak vidí velké nebezpečí, protože to bude znamenat zásah do mimotarifních složek platu. „Zaměstnanci nedostanou osobní příplatky a odměny anebo to povede k propouštění. Úřady zkrátka na platy nebudou mít,“ dodal Bednář.
Ministerstvo nevyloučilo, že to v některých resortech může vést i k propuštění, byť jednotliví ministři chtějí jít hlavně cestou neobsazování uvolněných míst, například po odchodu zaměstnanců na rodičovskou či do penze.
Středula: Vládní balíček zvýší inflaci a ještě víc poškodí rodiny
„Obecně lze říci, že je na každé organizaci, jakou formu řešení v tomto ohledu zvolí. Ministr Stanjura ovšem opakovaně uvedl, že cílem tohoto opatření rozhodně nemá být snižování platů státních zaměstnanců, ale primárně snížení jejich počtu a případně i zvýšení platů těch, kteří zůstanou,“ doplnila Krušinová.
Mantinely pro rozpočet
Rozhodnutí vlády nesnižovat platy uvítala opozice. „V podmínkách dvouciferné inflace a skokových nárůstů hypotečních splátek by snížení tarifů o pět procent vyslalo mnoho rodin pro sociální dávky. Stát by nic neušetřil. Co se týče financování zdravotnictví, původní návrh by ohrozil dostupnost zdravotní péče. Především je však nutné říci, že parametry schváleného návrhu vláda tají, a proto jsou jakékoliv komentáře předčasné,“ řekla Právu šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Zrušení úvah o snížení tarifů vítáme, protože by to byla pro státní zaměstnance rána Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací
Finance považují snížení objemu peněz na platy ve veřejné správě za důležité, neboť na ně jde z rozpočtu zhruba 250 miliard korun ročně. Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024 počítá se schodkem 235 miliard, když příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) ale upozornil, že v koalici dohodnutá výše schodku není konečná. Má se pohybovat mezi schválenými 235 miliardami a 270 miliardami, které kabinet minulý týden stanovil jako strop pro výši deficitu. Pro letošek vláda stále oficiálně počítá se naplánovaným schodkem 295 miliard, i když podle odhadů ekonomů reálně bude minimálně o 50 miliard vyšší.
Do schváleného návrhu rozpočtu na příští rok zatím nejsou započítány výdaje kryté půjčkou z Národního plánu obnovy, upřesnilo ministerstvo. Návrh naopak zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se vláda dohodla v květnu.
V porovnání s letošním rokem pracuje návrh rozpočtu na příští rok s příjmy o 29,1 miliardy nižšími a s výdaji o 89,1 miliardy nižšími. Na výdajové straně je největší nárůst v kapitole ministerstva obrany, jehož rozpočet roste o 48 miliard kvůli naplnění zákona, podle něhož musí výdaje státu na obranu dosahovat dvou procent hrubého domácího produktu.
O 39,6 miliardy korun pak mají stoupnout výdaje na důchody. Návrhy rozpočtů jednotlivých kapitol MF nechce zveřejnit s tím, že vládou schválený materiál je pouze pracovní „výkop“, na který naváže několikatýdenní politická debata.
Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu se schodkem 235 miliard korun
