Článek
Odboráři se na vládním plánu shodli na středečním jednání. Návrh jim ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil na jednání tripartity v pondělí. Právě na jejich postoji záviselo, zda se změna uskuteční.
„My tu reformu vítáme. Svazy víc než patnáct let žádaly o to, aby tarif začínal na minimální mzdě a od toho se vše odvíjelo,“ uvedl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Nejnižší tarif by měl nově začínat na úrovni minimální mzdy, která má v příštím roce činit 24 900 korun. Ani další tarify by neměly být pod úrovní zaručeného platu. Tarify by se zároveň měly pravidelně navyšovat spolu s minimální mzdou.
Změnit se má také započítávání praxe. Místo současných dvanácti platových stupňů by jich mělo být osm a do vyššího stupně by zaměstnanci postupovali po pěti letech praxe. Rozdíl mezi platovými třídami podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce pak má činit nejméně čtyři procenta.
Na nízké tarify dlouhodobě upozorňují odbory i zaměstnavatelé. Pokud je tarif pod minimální mzdou či zaručeným platem, musí zaměstnavatel rozdíl doplácet například z peněz na odměny. „Myslíme si, že je potřeba to narovnat. Teď je ta správná doba,“ prohlásila v pondělí ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle Schillerové i ministra práce Aleše Juchelky (rovněž ANO) by po změně nikdo neměl příští rok vydělávat méně než letos.
Ve veřejných a státních službách pracuje 857 tisíc lidí. Z nich 263 tisíc má letos platový tarif pod zaručeným platem či minimální mzdou. Bez přidání a úprav by příští rok pod zaručenou či minimální částku spadlo 468 tisíc zaměstnanců, řekly náměstkyně ministerstva financí Marie Bílková a šéfka sekce legislativy ministerstva práce Dana Roučková.
Návrh na změnu vítají i zástupci firem. Prezident zaměstnavatelské konfederace Jiří Horecký uvedl, že v první platové tabulce je 75 procent částek pod minimální mzdou a zaručeným platem. „Osobní příplatky tak přestaly plnit svou funkci, že se mají používat jako odměna za zvlášť kvalitní práci,“ upozornil.
