Svým blízkým teď doporučuji cenu plynu zafixovat, říká Zápotočný z E.ON

E.ON ceny zákazníkům nezvyšoval a zatím to ani neplánuje. Pro naše zákazníky máme plyn nakoupený a jejich cena se nemění.

Zvyšovali jsme ceny nabídek pro nové klienty, protože zájem je teď mnohem větší, než jsme mohli očekávat. Zákazníci chtějí ceny zafixovat. Rychleji tak vyčerpali objemy plynu, který jsme měli na fixace pro nové zákazníky nakoupené. A my je musíme dokupovat za současné vyšší ceny.

Na druhou stranu, když se podíváte na cenu nových fixací, jsou pořád velmi výhodné a pro řadu zákazníků můžou stále znamenat nižší cenu, než jakou měli dřív.

Pak se to začne postupně v cenách projevovat. Nejdřív v akvizičních cenících pro nové zákazníky, ale i v těch, kdy bude zákazník přecházet ze staré fixace do nové.

Každý, kdo má smlouvu s fixací, by se měl podívat, do kdy mu platí. Pokud mu končí za pár měsíců, je dobré se s dodavatelem spojit a zvážit nové zafixování. Mladí lidé by se měli podívat rodičům a prarodičům na jejich smlouvy a zkusit zvážit prodloužení smlouvy, protože teď je na to ještě dobrá doba.

Pohyb cen na další roky zatím nebyl tak zásadní. A trh pořád věří, že se konflikt vyřeší a situace se vrátí do normálu, takže vysoké ceny jsou jen krátkodobým jevem, na který má E.ON – a věřím, že i další dodavatelé – energie nakoupené. Rok 2026 je tak de facto rozhodnutý.

Globálně je zajištěný. Průměrné ceny letos nevystřelí a budou narůstat pozvolna. Vždy ale záleží na dodavateli. U společnosti E.ON se nárůst ceny bude projevovat krok za krokem, pozvolně, a ne o téměř sto procent, jak to bylo na burze.

Více se to může projevit v akvizičních cenících a také pro zákazníky, kterým bude končit fixace a budou řešit novou. A pro ně to může být docela velký skok, protože pokud se konflikt neuklidní, cena do budoucna může narůstat.

Budou se vyskytovat domácnosti, pro které dopad může být poměrně negativní. A tady je úkol nás dodavatelů, abychom je oslovovali, dávali jim o tom vědět, aby se na to připravili.

Zároveň je to ale úkol i pro samotné zákazníky, aby si zkontrolovali, jaké mají dodavatele. Na jejich stránkách si mohou ověřit, kolik plynu mají pro své zákazníky nakoupeno dopředu. Čím víc, tím méně by se to mělo v cenách projevovat.

Kterýkoli z dodavatelů, stejně jako to udělaly čerpací stanice, může udělat spekulativní krok a prostě zdražit. Čerpací stanice zcela jistě neměly důvod v ten den, kdy narostly ceny ropy na světových trzích, zdražit, protože v nádržích ještě určitě měly původní naftu za původní nákupní cenu. Bylo to jejich obchodní rozhodnutí.

V E.ON fixovaný kontrakt platí, zákazníkovi skutečně cenu garantujeme. Ale víme, že na trhu se vyskytují i kontrakty, které mluví o tom, že to je fixovaná cena, ale ona se třeba od něčeho odvíjí.

Setkal jsem se třeba s cenou fixovanou vůči spotové, čili okamžité ceně na trhu, a s podobnými šílenostmi. Pokud zákazník nezná detaily své smlouvy, teď je dobrá doba si ji přečíst.

Mohu garantovat, že u E.ON ceny u fixací neporostou a ceníky na dobu neurčitou budou pozvolna kopírovat trh. Pro zákazníky, kteří mají produkt na dobu neurčitou a nechtějí se o to starat a hlídat si ceny na trhu, je to velmi vhodný ceník. Jejich cena sice poroste dle trhu, ale pozvolna a následně v případě poklesu bude zase klesat.

Během krize se sice samozřejmě navýšení cen na těchto cenících zákazníků dotklo, nicméně často méně než zákazníků, kterým bohužel končila fixace zrovna v době velmi vysokých cen.

Svým blízkým doporučuji si cenu zafixovat. Trh stále nabízí velmi rozumné ceny. Osobně bych si teď cenu fixoval.

Pokud bych byl na ceníku na dobu neurčitou, tak bych nic neměnil. Ale pokud mám fixaci a končí mi letos, už teď bych se s dodavatelem domluvil na další fixaci.

Rozhodně tříletá.

Média se hodně věnují ropě, protože její dopad je hned vidět v cenách na čerpacích stanicích, ale na lidi bude mít mnohem větší dopad energetika. Cestování můžete trochu omezit, třeba přejít na hromadnou dopravu. Řešení pro běžného zákazníka je mnohem snazší než v případě vytápění domu. Tomu se vyhnout nelze a dopad může být zásadní.

Situace je poměrně složitá, mění se ze dne na den. I když dojde k uklidnění, bude trvat dlouho, než se vše vrátí k normálu.

Nemá smysl podléhat zprávám, které se občas objevují na sociálních sítích, že tady nebude plyn anebo že se musíme vrátit k uhlí a podobné nesmysly. Nepanikařme, energetický trh funguje. Na druhou stranu buďme obezřetní a uvažujme o tom, jaké máme možnosti.

Začíná to tím, kdo je můj dodavatel, jaký mám kontrakt, kdy kontrakt končí a zda je dodavatel důvěryhodný.

Je také třeba uvažovat, jakou má zákazník spotřebu a proč. Zjistit, kolik ho stojí nezateplený dům a jaké má možnosti. Kolik by stála investice do zateplení a o kolik to sníží náklady na vytápění.

U rodinných domů, kde je plyn zdrojem vytápění, by se měla domácnost podívat na to, jaký mají kotel, jak je starý.

Na nás energeticích je, abychom se postarali, že plyn bude dostupný a za rozumnou cenu. Pracujeme na tom a situaci nepodceňujeme. Válka způsobuje obrovský problém, z globálního hlediska má extrémně negativní dopad hlavně na Evropu.

Na to je těžké odpovědět, závisí to na důvěře trhu ve vývoj konfliktu. Aktuální příměří je křehké a může se vyvíjet všelijak.

Pokud bude trh věřit, že se například do poloviny roku konflikt vyřeší, bude se cena pravděpodobně vyvíjet dobře. Když by ale začal trh věřit tomu, že se nevyřeší a neumožní se dodávky ze zemí Perského zálivu, tak by mohla nastat situace, kdy by byl plynu nedostatek, protože speciálně Katar má obrovský podíl na dodávkách.

To by trh začal řešit zvýšením ceny.

Když ale cena roste, klesá spotřeba, protože spousta firem by ji omezila. Některé by přešly na jiné zdroje, ať už na elektřinu, nebo v Asii na ropu. To by růst cen zastavilo.

Rovněž existuje těžba, která se dnes nemusí vyplácet, ale pokud cena plynu dosáhne nějaké úrovně, začne se těžit i v těchto nákladnějších zdrojích, protože se prodá se ziskem.

Taková regulace trhu je speciálně v těchto situacích extrémně důležitá. Proto je výhodné, že existuje tržní prostředí. Nereguluje to stát, který by to stálo možná i neudržitelné peníze.

To Evropa potřebuje a velký vliv na to má rozdíl ceny mezi zimou a současností. Když je současná cena nižší než ta předpokládaná v zimě, začnou se zásobníky plnit. Dodavatelé se snaží pro své zákazníky dosáhnout co nejnižší ceny, takže ho v levnějším období nakupují a dávají si ho do zásobníků, aby ho mohli použít v zimě, kdy je cena na trhu logicky vyšší.

Naštěstí má stát nástroje na to, aby to podpořil. Může motivovat k plnění zásobníků, aby trochu eliminoval riziko, že by zásobníky zůstaly nenaplněné. Pokud se zásobníky budou naplňovat a dál bude trvat důvěra trhu, že se konflikt konečně vyřeší, může to dopadnout dobře.

Kdyby ovšem k naplňování zásobníků a redukci spotřeby hlavně na asijských trzích nedošlo a poptávka rostla, může cena plynu eskalovat až k hranicím například sto eur za megawatthodinu.

To by pravděpodobně způsobilo, že by většina firem buď přestala vyrábět, nebo snížila spotřebu, takže by se cena začala vracet do normálu. Ale to už by mělo významné ekonomické dopady. A nebavíme se jen o dopadu na domácnosti, které vrchol cen nepocítí tak rychle, ale zato pocítí, že firmy přestanou vyrábět.

Nechtěl bych vzbudit nějakou obavu. Ale abychom byli poctiví, nahradit celosvětově při současné spotřebě celou dodávku z Kataru se zdá být nemožné.

I v tomto roce se ovšem spouštějí nové projekty těžby plynu zainvestované za předchozích vysokých cen, které se situací částečně pomáhají. Při vysokých tržních cenách budou mít producenti plynu velkou motivaci navyšovat objem své výroby operativně, ale i dalšími dodatečnými investicemi, a budou částečně nahrazovat kapacity z Kataru.

Zároveň bude s vysokou pravděpodobností klesat spotřeba. Tím pádem se dá předpokládat, že je to nahraditelný výpadek.

Například kdyby cena plynu na světových trzích dosáhla sta eur, přestane Čína plyn používat k výrobě a bude využívat elektřinu, ropu nebo jiné zdroje. Tím pádem spotřeba klesne, a to trh bude stimulovat k poklesu ceny.

Pozitivní aktuálně je, že jsme na konci topné sezony, kdy je spotřeba všeobecně menší. To je rozdíl oproti předchozí krizi, která odstartovala ještě před topnou sezónou a gradovala v jejím průběhu. Pokud se ale nynější situace protáhne do podzimu, tak se opět téma úspor dostane na stůl.

Zákazníkům ceny zatím nenarostly, takže nemají důvod pro změnu chování. Ale jestliže cena poroste, dá se očekávat, že budou znovu šetřit.

Naším úkolem je dosáhnout rozumné dodávky, aby zákazníkům stačilo snížit si teplotu v domácnosti třeba z 24 na 22 stupňů, což je velká úspora ve spotřebě, ale rozumný kompromis v komfortu.

Pokud bychom se ale bavili o tom, že zákazník místo 24 stupňů bude muset mít doma deset stupňů, aby to vůbec ustál, tak to v pořádku není a je to něco, co nemá ve společnosti nastat, a my se máme postarat o to, aby to tak nebylo.

Jsou zde sociálně slabé skupiny, kterým je potřeba věnovat pozornost, protože tito lidé mohou mít problém pokrýt případný prudký nárůst cen. Tam pak musí fungovat i stát, který to řeší různými podporami a podobně.