Článek
Extrémní počasí připraví zemědělství Evropské unie v průměru o 28,3 miliardy eur (asi 693 miliard korun) ročně. Podle studie zadané Evropskou komisí a zpracované Evropskou investiční bankou je pojištěno jen 20 až 30 procent škod. Více než polovinu ztrát způsobuje sucho.
O tom, kde jsou hranice kompenzací škod, probíhá napříč Evropou debata. Například ve Francii poškodila letošní vedra úrodu i pastviny a dostala do finančních problémů až 35 tisíc farem. Ztráty byly vyčísleny na deset miliard eur, tedy asi 245 miliard korun. Francouzská vláda proto přichystala pomoc přesahující 24 miliard korun.
„Vzhledem k napjatému státnímu rozpočtu je miliarda eur vysoká pomoc,“ uvedla tamní ministryně zemědělství Annie Genevardová. Francouzský systém zároveň zvýhodňuje pojištěné: nepojištěným zemědělcům stát nahradí jen část ztrát.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento týden oznámila vznik aliance pro klimatické pojištění. „Příliš často se nakonec pojistkou stávají státní rozpočty. Tuto mezeru musíme zacelit,“ prohlásila.
Státní katastrofický fond
V Česku od roku 2015 do konce loňska vyplatilo ministerstvo zemědělství na zmírnění následků sucha, mrazů, tornáda a povodní přibližně 5,9 miliardy korun.
Vedle toho stát přispívá už na samotné pojistky. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond loni přijal 5708 žádostí a vyplatil 578 milionů korun.
V praxi tak funguje cosi jako státní katastrofický fond. Nemá vlastní název ani předem naplněný účet. Když ale přijde velká pohroma, hledá vláda další peníze v rozpočtu a rozhoduje, kde už končí běžné podnikatelské riziko a za co zaplatí i daňoví poplatníci.
Podobný fond má Itálie. Zemědělcům se do něj strhávají tři procenta z přímých plateb a fond jim následně pomáhá při suchu, povodních či mrazech.
Agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity upozornil, že zemědělci dostávají podporu i v letech, kdy je žádná mimořádná pohroma nepostihne.
„Jedním z důvodů, proč zemědělci každoročně nárokově pobírají dotace, je právě vyšší rizikovost zemědělství coby sektoru,“ konstatoval. Dostávají je podle něj bez ohledu na to, zda mají dobrý, nebo špatný rok.
Pojištění zůstává dobrovolné
České ministerstvo podle svých slov při některých dřívějších kompenzacích zohledňovalo, zda měl žadatel sjednané pojištění. Povinná pojistka ale není.
Agrární komora namítla, že ne každé riziko lze pojistit za přijatelných podmínek. Roli hraje cena, zaměření podniku i jeho poloha. „Pojištění je důležitým nástrojem řízení rizik, ale při nastavování mimořádné podpory je potřeba zohlednit širší souvislosti,“ řekl její prezident Jan Doležal.
V sousedním Polsku musejí zemědělci čerpající přímé platby pojistit nejméně polovinu plochy vybraných plodin alespoň proti jednomu riziku. V Česku stát na pojistné přispívá, samotné pojištění ale zůstává dobrovolné a změna se prozatím nechystá.
