Hlavní obsah

Sucho ohrožuje české potraviny. Bude méně chmele, brambor i hub

Oteplování planety začíná měnit i to, co Čechům končí na stole. Letošní extrémní sucho srazilo úrodu a podle expertů jde jen o předzvěst vážnějšího problému. Zemědělci se bojí o úrodu, pivovary o kvalitu chmele a ovocnáři o budoucnost sadů. Promítnout se může i do cen másla, piva či čokolády a ohrožuje i houbaření, ukazuje analýza portálu Evropa v datech.

Foto: Profimedia.cz

Houbaření patří mezi největší společné zájmy Čechů. Ilustrační foto

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Sucho a vysoké teploty snižují úrodu chmele a obsah alfa hořkých látek, což ohrožuje kvalitu piva a může vést k vyšším nákladům na jeho výrobu.
  • Plocha ovocných sadů v Česku se mezi lety 2014 a 2023 zmenšila o 36 procent, částečně kvůli ekonomickým důvodům, ale i vlivem klimatických změn.
  • Sklizeň brambor bude letos meziročně nižší o 20 až 30 %; celkově české zemědělství přijde na tržbách nejméně o 25,6 mld Kč kvůli suchu a horku.
Článek

Přestože v současné době v Česku vydatně prší, dlouhodobý problém to nezmění. Jedno deštivé období vyschlou krajinu nenasytí. „Pivovary se připravují na nižší úrody i kvalitu chmele. Krávy trpí letními vedry, což může zesilovat sezónní zdražování másla. Hrozí také úbytek hub, které jsme zvyklí sbírat,“ varuje studie Evropy v datech, projektu, který zpracovává veřejná data o Česku a Evropě.

Jedním z nejohroženějších symbolů českého zemědělství je chmel. Česká úroda letos dosáhla zhruba 5300 tun, což je asi o 12 procent méně než dlouhodobý průměr. Vysoké teploty a sucho přitom snižují nejen jeho výnosy, ale také obsah alfa hořkých látek, které pivu dodávají typickou hořkost.

Podle studie českých a zahraničních vědců, kterou mají Novinky k dispozici, by mediánový výnos těchto látek v žateckém chmelu mohl mezi obdobími 1989 až 2018 a 2021 až 2050 klesnout o čtvrtinu. Zatímco dříve činil 32,3 kilogramu na hektar, do budoucna by to mohlo být jen 24,1 kilogramu.

„Některé roky jsou z pohledu sklizně klíčových surovin výrazně podprůměrné, jiné naopak velmi dobré, to vede k horší předvídatelnosti objemu i kvality,“ popsal manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral.

Pivovar proto podporuje efektivnější hospodaření s vodou i výzkum odolnějších odrůd chmele, třeba moderní systémy měření, které mají chmelařům pomoci lépe nakládat s vodou. Z jedné odolnější odrůdy uvařil pivovar Radegast limitovanou várku piva Rezist. Adaptace si ale vyžádá další náklady, které se mohou promítnout i do ceny piva.

Sadů výrazně ubylo

Změny klimatu mohou zkomplikovat situaci i českých ovocnářů. Plocha ovocných sadů se už mezi lety 2014 a 2023 zmenšila ze 17 558 na 11 214 hektarů. Dosud za tím stály hlavně ekonomické důvody, stále větší roli ale může hrát i počasí a rostoucí teploty.

Teplé zimy a časný příchod jara urychlují kvetení peckovin, a když pak přijdou jarní mrazy, mohou zničit úrodu. Letos mráz poškodil hlavně jablka. „Ztráta na tržbách u nich činí asi miliardu korun,“ uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Část pěstitelů tak může od produkce ustupovat a na českém trhu bude přibývat dováženého ovoce.

Klesá množství mléka

Problémy hlásí i chovatelé dobytka. Během letních veder klesá množství nadojeného mléka i jeho tučnost, což může přispívat k výraznějším sezónním výkyvům cen másla.

Dlouhodobé sucho a horko ohrožují úrodu stále citelněji. Tuzemská sklizeň brambor bude podle Českého bramborářského svazu meziročně nižší o 20 až 30 procent. České zemědělství letos podle odhadu Agrární komory přijde na tržbách nejméně o 25,6 miliardy korun.

Výběr článků

Načítám