Stížností na telešmejdy přibývá. Často ale nebývají kompletní, tvrdí úřad

ČTÚ eviduje oproti době před zavedením nových pravidel v otázce telemarketingu zvýšený počet stížností. Od začátku července do konce září bylo celkové číslo 229.

„Domníváme se, že je to proto, že spotřebitelé jsou si po medializaci tématu vědomi svých práv i toho, že se na nás mohou obrátit. ČTÚ každou stížnost prověřuje a zjišťuje, zda byl porušen zákon o elektronických komunikacích,“ řekla Novinkám mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Ačkoliv zákon už je v platnosti déle než čtyři měsíce, žádná pokuta, jež se může vyšplhat až na 50 milionů korun, zatím nepadla. Podle mluvčí už byly zahájeny první kontroly, ze kterých se v nejbližší době předpokládá zahájení správního řízení.

Celý proces od podání konkrétní stížnosti až po konečné rozhodnutí, zdali došlo k porušení zákona, a případnému udělení pokuty, může být zdlouhavý hned z několika důvodů. Podle úřadu situaci často komplikují i samotní podavatelé stížností. Ta musí obsahovat tyto údaje: čas hovoru, jméno poskytovatele služeb elektronických komunikací, telefonní číslo, telefonní číslo, ze kterého bylo voláno, a stručný obsah hovoru.

„Bohužel skoro polovina podavatelů podá stížnost nekompletní a následně už navzdory naší výzvě stížnost nedoplní o potřebné informace,“ prozradila Meravá s tím, že jsou i případy, kdy lidé nevědomky v minulosti udělili volajícímu přímo nebo zprostředkovaně individuální souhlas, takže se o porušení zákona nejedná. Souhlas však lze kdykoliv odvolat.

Určitý problém v efektivním vymáhání zákona představuje také vychytralost některých telešmejdů, kteří volají například z anonymních předplacených karet nebo ze zahraničí. I tyto případy se ale snaží ČTÚ podle slov mluvčí řešit.

Kromě toho někteří volající začínají používat nové, docela jednoduché taktiky v případě, že je volaný konfrontuje s tím, že platí nový zákon, na jehož základě nemají právo mu telefonicky nabízet nějaký produkt, když k tomu nedal výslovný souhlas. V takové situaci volající volí slova ve stylu: „Pardon, spletli jsme si ve vytáčení jedno číslo, omlouváme se“.

„Z informací, které plynou ze stížností a následného šetření, se nedá konstatovat, že by se mělo jednat o nějakou masově rozšířenou taktiku call center. Popsaný průběh marketingového hovoru ovšem v žádném případě neznamená, že by úřad věc dál nešetřil a neověřoval například i to, zda k podobnému ‚omylu‘ nedochází v podstatě soustavně,“ upřesnila Meravá.

V neposlední řadě se pak úřad také potýká s horší spoluprací s jedním z operátorů, který poskytuje klíčové informace ohledně ztotožnění subjektu, jenž je předmětem stížnosti. „Co se týče předávání údajů od operátorů, s jedním z nich je nyní vedeno v této věci správní řízení. Vzhledem k tomu, že právě probíhá, nemůžeme v tuto chvíli sdělit více,“ uvedla Meravá.

Novinky oslovily všechny tři mobilní operátory a ptaly se, zda poskytují úřadu plnou součinnost. „Úřadům, tedy i ČTÚ, poskytujeme nezbytnou součinnost na základě řádně zdůvodněné žádosti. Poté jsme připraveni poskytnout identifikaci účastníka telefonního čísla, které dle tvrzení stěžovatele provádí marketingové hovory,“ odpověděla za T-Mobile manažerka právního oddělení Karolína Helebrantová.

„Společnost O2 v případě žádosti ČTÚ o informace poskytuje součinnost ve vyžádaných oblastech,“ odpověděla za O2 mluvčí Veronika Zachariášová. Třetí operátor, Vodafone, se k otázce do vydání článku nevyjádřil.

Novela zákona o elektronických komunikacích platí od 1. ledna tohoto roku, až s 1. červencem ale vešla definitivně do praxe. V první polovině roku ještě platilo půlroční přechodné období, aby měly firmy čas na to přizpůsobit se novým pravidlům, ze kterých vyplývá, že se automaticky předpokládá, že spotřebitele marketingové hovory obtěžují a nemá o ně zájem, a pokud nedá předem výslovný souhlas, nemůže být „telešmejdy“ kontaktován.

Ještě v loňském roce byla praxe opačná: firmy mohly volat s nabídkami a oslovovat kohokoliv, pokud dotyčný neměl v registru operátora uložený výslovný nesouhlas.