Hlavní obsah

Stavba tunelu Praha–Beroun vážně ohrožena

Právo, Jiří Novotný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stavba pětadvacetikilometrového tunelu, jenž má zkrátit cestování vlakem z Prahy do Berouna na pouhých deset minut, je zřejmě vážně ohrožena. Začínat tento nejdelší český tunel má na pražském Barrandově, mostem překlenout říčku Loděnici, pak Berounku a vyústit v železniční stanici Beroun.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Rekordně dlouhý tunel mezi Prahou a Berounem byl ovšem projektován s tím, že bude součástí budoucího třetího železničního koridoru Praha–Norimberk.

Článek

Stavební náklady se ale odhadují na 45 miliard korun, což se zdá Evropské komisi příliš drahou investicí. Z evropských fondů se přitom mělo krýt až 85 procent nákladů na stavbu tohoto nejdelšího českého tunelu.

Na otázku Práva, zda je už jasné, že peníze z Bruselu nepřijdou, odpověděl v pátek mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla: „Konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Evropská komise čeká na stanovisko své vídeňské poradenské firmy Jaspers, která ho má Bruselu předat 20. května.“

Další možná řešení

SŽDC zaslala poradenské firmě do Vídně dvě další možné varianty, které by se Evropské komisi mohly zdát přijatelnější. O deset kilometrů kratší tunel z Radotína, nebo severní trasu přes Český kras se dvěma menšími tunely.

Rekordně dlouhý tunel mezi Prahou a Berounem byl ovšem projektován s tím, že bude součástí budoucího třetího železničního koridoru Praha–Norimberk. Nynější železniční trať, vedoucí z hlavního města do Berouna podél řeky Berounky, se nedá pro potřeby třetího koridoru zmodernizovat. Má jedenáct zastávek a je na ní možné jezdit rychlostí nanejvýš 80 kilometrů v hodině. V budoucnu proto má sloužit pouze pro příměstskou dopravu.

Pro koridor ale měla vyrůst zcela nová trať se zmíněným tunelem, na níž by rychlovlaky mohly jezdit rychlostí až 300 km/h. „Pokud teď místo dlouhého tunelu projdou lacinější varianty, uspoří se sice nějaké finanční prostředky, ale v budoucnu se stejně bude muset do vysokorychlostní trati investovat. Nakonec by to tedy vyšlo ještě dráž,“ upozorňuje Halla.

Stále větší zpoždění

Ministerstvo dopravy (MD) se zpočátku stavělo k projektu SŽDC odmítavě. Domnívalo se, že trať nepůjde řešit jedním dlouhým tunelem, ale dvěma až třemi menšími. Později ale změnilo názor.

Na otázku, z čeho by tedy šlo výstavbu zaplatit, když ne z evropských peněz, odpověděl mluvčí MD Karel Hanzelka: „Mohou to být národní zdroje, peníze z PPP projektů nebo nějaké úvěry. Nejlevnější variantou by byla rekonstrukce trati. Ta je ovšem natolik klikatá, že pro třetí koridor nepřipadá v úvahu.“

Jasné už také je, že tunel se ani v případě souhlasu Bruselu nepodaří zprovoznit v roce 2018, jak se počítalo. Jeho stavba má trvat šest let. Původně měla začít už letos, pak se to odsunulo na rok 2012. Teď s výstavbou tunelu program rozvoje dopravní infrastruktury České republiky do roku 2013 nepočítá vůbec.

Reklama

Výběr článků

Načítám