Článek
Celkem by podle návrhu vládního nařízení měla mezi strategická ložiska patřit padesátka lokalit. Týká se to například Smiřic u Hradce Králové, Kravař na Opavsku, Žerotína na Olomoucku, Petrovic nad Úhlavou na Klatovsku či Starých Ouholic na Mělnicku.
V Česku se nyní staví některé další úseky dálnic, zároveň se také připravuje výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech. V některých regionech se pak plánují třeba i rekonstrukce mostů, výstavba cyklostezek nebo rozšiřování tratí.
Vybraná ložiska jsou proto podle ministerstva situována v okolí plánovaných nebo vznikajících projektů.
Jejich otevření je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost, uvedl resort.
„Mění se pouze právní statut ložiska. Tímto bude umožněno, aby se povolovací procesy na nich urychlily,“ sdělil Novinkám mluvčí MPO Marek Vošahlík. Doplnil, že to ale neznamená, že se na těchto místech začne hned těžit.
Obce se brání
Řada starostů, jejichž obcí se potenciální těžba týká, je ale proti. Například podle Jany Rychlíkové, starostky Suchdola u Kutné Hory, by mohla těžba v jednom blízkém ložisku vést i k propadu zeminy, na které stojí sousedící obec.
„Městys Suchdol chápe a rozumí potřebě stavebního kamene pro průmysl a stavebnictví. Nemůžeme ale souhlasit s tím, že plánovaný kamenolom v Solopyskách byl zařazen do seznamu strategických ložisek bez předběžného projednání s dotčenými samosprávami,“ řekla Novinkám Rychlíková.
I kdyby odhlédla od „běžných“ negativ, jako jsou hluk, prašnost a zvýšená dopravní zátěž, obec podle ní nemůže se záměrem těžby nikdy souhlasit kvůli ohrožení vodních zdrojů.
„Voda je pro nás nad zlato. Těchto zdrojů máme málo a jejich součástí je i oblast Malešovského vrchu, kde se ložisko nachází. To je pro nás nepřijatelné a fatální riziko,“ vysvětlila starostka.
Ložiska štěrkopísku v Nových Ouholicích, které jsou součástí Nové Vsi na Mělnicku, bylo už dříve podle ministerstva připravováno jako náhrada za dnes už vytěžený dobývací prostor Černuc. Materiál odtud se má využít například na stavbu dálnice D8, ale i dalších silnic a železničních tratí. Obec Nová Ves s tímto záměrem ale zásadně nesouhlasí.
„Hodláme se bránit všemi dostupnými prostředky. Domníváme se, že by měla existovat spravedlivá distribuce zátěže, protože naše obec je už dnes nadměrně dopravně zatížena,“ napsal Novinkám starosta obce Lukáš Jansa. Dodal, že místním vadí i tamní umístění plánované vysokorychlostní železnice.
Další z významných ložisek štěrkopísku Žerotín–Liboš se rozkládá na severozápadním okraji okresu Olomouc. Tento region se podle ministerstva průmyslu potýká s nedostatečně rozvinutou dopravní sítí, která brzdí jeho hospodářský růst. Ani zde nejsou z plánované těžby nadšeni.
„Máme za to, že stanovením ložiska strategického významu si chce stát ulehčit možnost vyvlastnit jednotlivé pozemky a omezit samosprávy. Bohužel nás nikdo nevyzval k připomínkování,“ řekl Novinkám starosta Žerotína Robert Venský.
Plánované těžbě štěrkopísků v chráněné lokalitě Petrovice nad Úhlavou se brání i město Janovice nad Úhlavou. „Těžbou dojde k zániku nádherné krajiny v údolí podél řeky Úhlavy, zhorší se kvalita života v částech města poblíž místa plánované těžby a povede k nárůstu těžké nákladní dopravy,“ shrnul obavy starosta Janovic Michal Linhart.
Potřebné minimum
Návrh na novou těžbu v pěti desítkách lokalit vznikl na základě studie zpracované Těžební unií a Českou geologickou službou, kterou vypracovaly na žádost Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic. Podle této analýzy bylo v roce 2024 v Česku 234 aktivních ložisek stavebního kamene a zhruba 211 činných kamenolomů. Nejvíce jich bylo v provozu na Vysočině, ve Středočeském, Olomouckém, Jihočeském, Pardubickém a Ústeckém kraji.
Anketa
Česko podle studie disponuje zdánlivě velkým objemem ložisek stavebního kamene, v zemi by ho mělo být přes 2,5 miliardy metrů krychlových. Zásoby s povolenou těžbou jsou ale výrazně nižší, zhruba 520 až 560 milionů metrů krychlových.
Otevření nových ložisek či rozšíření těch stávajících je proto podle Svazu průmyslu a dopravy ve veřejném zájmu. Jeho zástupci to považují za nezbytné minimum potřebné k zajištění rozvoje v oblasti dopravy. „Zajistí to suroviny pro realizaci klíčových projektů z hlediska státu a jeho obyvatel,“ uvedl svaz k návrhu nařízení vlády.
Obavy naopak vyjádřil Svaz měst a obcí, podle kterého může nařízení upřednostnit těžbu před místními potřebami. „Vzniká tím riziko lokálního zhoršení životního prostředí, a to nejen v obcích přímo dotčených těžbou, ale i v dalších, přes které se budou vytěžené štěrkopísky dopravovat,“ uvedl svaz v tiskové zprávě.
Ministerstvo nyní vypořádává připomínky ke svému návrhu, na vládu ho předloží v příštích týdnech.
