Stát chce zrušit dětské skupiny, ohrozí tím dostupnost předškolní péče, varují ekonomové

Maximální výši příspěvku rodičů má stanovovat vláda navazujícím nařízením. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se měsíční školkovné pohybuje v průměru kolem 5000 až 6000 korun, což považuje za „luxusní záležitost pro vyšší střední třídu“.

Předloha v případě schválení vejde v účinnost v polovině letošního roku. Následně by mohly vznikat již jen jesle s přísnými pravidly. Kromě toho, že mají mít šatnu a místnost na prádlo, budou muset plnit přísnější požadavky na požární ochranu prostor.

Vedle toho vznikne povinnost, aby se pracovníci dále vzdělávali. Existující dětské skupiny se mají přeměnit na jesle do konce srpna 2024.

Ekonomové kritizují, že navrhované změny nezvýší dostupnost předškolní péče.

„Momentálně máme 15 tisíc dětí v dětských skupinách, ale mohlo by být klidně až 25 tisíc. Tento zákon dostupnost spíše sníží a zejména ženy s nižší mzdou budou mít problém najít adekvátní péči pro děti, protože se (v případě nízkých dotací a nízkého stropu) část nabídky přesune na systém IČO, bez regulace čehokoliv,“ konstatoval na dotaz Novinek ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI Filip Pertold.

Dostupnost dětských skupin, jeslí a podobných institucí denní péče o menší děti přitom odborníci považují za klíčové pro slaďování rodinného a pracovního života, stejně jako pro překonání genderových nerovností.

Nedostupnost denní péče je považována za jeden z faktorů, který negativně ovlivňuje zaměstnanost žen-matek a může přispívat i k rozdílům v odměnách. Podle Pertolda budou mít navrhované změny v lepším případě nulový dopad na tzv. gender pay gap (genderová platová nerovnost), v horším případě se na něm mohou podepsat i negativně.

Jak budou stávající dětské skupiny s to nová pravidla splnit bude podle ekonoma záležet na konkrétních parametrech, které bude určovat navazující vládní nařízení. „Hygienické a další standardy teoreticky můžou zvládnout, protože k tomu budou mít tři roky na přizpůsobení,“ konstatoval Pertold.

Podle něj navíc v samotném návrhu zákona nedává smysl požadavek, aby všichni přítomní pracovníci měli status chůvy se zdravotním kurzem, a že nestačí jen jeden takový člověk.

Před omezením dostupnosti služby varuje také hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka.

„Ministryně Maláčová je přesvědčená, že zastropování ceny zvýší dostupnost služby. Důsledky celé novely budou ale opačné. Zavedení cenového stropu na příspěvek rodičů bez dalších kroků prohloubí už tak znatelný nedostatek péče o děti do tří let,“ řekl Novinkám.

„Řada dětských skupin, které mají být transformovány na jesle, případný příjmový šok nezvládne a zavře. Platí to i naopak. Rostoucí cena láká další subjekty na trh, aby tyto služby poskytovaly. Dosavadní zkušenost to potvrzuje,“ dodal Peterka.

Jako další problém Peterka vnímá zpřísnění požadavků na zaměstnance. „Vedle nákladů na rekvalifikaci povede zpřísnění podmínek k tlaku na růst mezd. Současné skupiny tak dostanou dvojí ránu,“ domnívá se.

„První ránou bude omezení příjmů a druhou ranou pak tlak na růst nákladů. Taková změna pravidel hry nepovede k otvírání nových jeslí a dětských skupin, ale právě naopak. Místo rozšíření sítě péče o děti do tří let se prohloubí nedostatek,“ uzavřel.