Článek
Důvodem je novela občanského zákoníku, která začne platit od ledna. „Ruší obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství,“ konstatoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Končí podle něj také zdlouhavé zjišťování, nakolik je rozvrat vztahu reálný, pokud se na rozvodu oba partneři shodují.
Příčiny rozvratu bude soud zjišťovat v případě, že jeden z partnerů bude na zamítnutí rozvodu trvat. Požadavek, aby soud usiloval o smíření manželů, se ale má nově uplatnit jen tehdy, kdy to má zjevně smysl a oba manželé jsou při jednání přítomni.
Oficiální rozchody, které probíhají ve vzájemné dohodě, urychlí i to, když se rodiče dopředu shodnou na péči o děti. Soudy totiž nyní nejprve rozhodují o nich a teprve potom o samotném rozvodu. Takže má rozvodové řízení většinou dvě fáze, což ho výrazně prodlužuje.
Novela tak sloučí v případě dohody manželů rozvodové a opatrovnické řízení. „To umožní rychlejší a efektivnější vyřízení rozvodu,“ konstatovala expertka na rodinné právo Kateřina Kolářová Justová z advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. Bude to podle ní znamenat nižší administrativní zátěž i stres pro všechny zúčastněné.
Nadále ale platí, že pokud se manželé rozvádějí, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, a to rovněž v případě rozvodu smluveného. Jen se to urychlí.
Podle bývalé zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové to ale není zcela bez rizika. „Například v situacích, kdy v rodině dochází k domácímu násilí. Rozvádějící se manžel může svou manželku nutit k nespornému řešení a ze strany soudu může být těžké odhalit, že dohoda není založena na svobodné vůli a jde o manipulaci,“ uvedla.
Konec dlouhých bojů
Ruší se také rozlišování péče o děti na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už se tak nebude rozlišovat na takzvaného rezidentního rodiče, tedy toho, který má dítě v péči, a nerezidentního rodiče, který má pouze právo styku s dítětem.
Dosavadní systém, který rozlišoval mezi těmito dvěma formami péče, podle Kolářové Justové často vedl k dlouhodobým sporům a komplikoval jednání s úřady či školami. „Nově budou oba rodiče považováni za pečující bez ohledu na to, kolik času stráví s dítětem. Mělo by to odstranit boj o model péče a nadále by měli pečovat o dítě oba rodiče,“ uvedla.
„Soudy by při rozhodování o svěření dítěte do péče měly vycházet výhradně z nejlepšího zájmu dítěte. Součástí posuzování musí být i otázky, nakolik ten který z rodičů o dítě dosud pečoval či jaké s ním má citové vazby,“ doplnila nicméně Laurenčíková. Jinými slovy by měl soud rozhodnout o tom, jak dlouho by mělo být dítě u některého z rodičů, pokud se na tom sami nedohodnou.
V souvislosti s řešením problematiky neplatičů výživného se zavádí možnost postoupení pohledávky na alimentech další osobě.
