Sokolovská uhelná utlumí činnost, o práci může přijít tisícovka lidí

V příštím roce se mají stavy snížit asi o sedm set lidí a napřesrok o dalších tři sta lidí.

SU ve spolupráci s krajskými představiteli a městem Chodov, kde žije řada zaměstnanců, jedná s úřadem práce, aby restrukturalizace proběhla co nejméně bolestivě. SU má připravené peníze na odstupné.

Firma prověřuje možnosti využití zemního plynu ve své paroplynové elektrárně ve Vřesové, která dosud jede na zplyňované hnědé uhlí.

Díky případnému přechodu by SU redukovala produkci oxidu uhličitého, který výrazně přispívá ke globální změně klimatu. Nově by vyprodukovala tři miliony tun oxidu uhličitého, namísto dosavadních pěti milionů tun. Díky tomu by mohla ušetřit na emisních povolenkách.

„Kdyby nebyly povolenky, tak by žádný útlum nebyl. Já nemůžu sedět se založenýma rukama, takže racionalizujeme, ale bolí to. Možná to konečně vyvolá zájem o uhelné regiony,“ uvedl Štěpánek.

Emisní povolenky a obchodování s nimi jsou nástroje, které mají pomoci dosáhnout závazku evropské osmadvacítky snížit emisí plynů přispívajících ke skleníkovému efektu. Systém funguje od roku 2005.

Štěpánek podle svých slov „už roky marně upozorňuje”, že region potřebuje pomoci s restrukturalizací. Volá po tom, aby se do regionu vracela alespoň část plateb za emisní povolenky tak, aby mohla vzniknout nová kvalifikovaná pracovní místa s přidanou hodnotou.

Návrhy poslanců z regionu ve Sněmovně při nedávné novelizaci zákona o emisních povolenkách ale hlasováním neprošly. Většina poslanců schválila pouze obecné ustanovení, že postižené uhelné regiony mají mít přednost při čerpání peněz vybraných z emisních povolenek na projekty.

O jaké projekty půjde a kdo bude moci být žadatelem, o tom bude ministerstvo životního prostředí teprve rozhodovat. Štěpánek má ale obavy, vzhledem k tomu, že je bude rozdělovat resort životního prostředí, že peníze nebude možné použít na řešení sociálních aspektů související s restrukturalizací Sokolovska.