Článek
„Ptal jsem se ministra práce Aleše Juchelky několikrát, naposledy před vládními prázdninami. Říkal, že něco našli, ale o jakou částku jde, neupřesnil,“ řekl Novinkám o jednání s ministrem za hnutí ANO prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Podle jeho odhadu půjde o stovky milionů korun, což nebude stačit.
Ministerstvo práce a sociálních věcí Novinkám sdělilo, že jedná s ministerstvem financí o uvolnění dalších peněz a zároveň prochází vlastní rozpočet, aby zjistilo, kde má nevyčerpané prostředky, které by na podporu sociálních služeb mohlo použít. Výše dodatečné částky bude podle ministerstva záviset na dohodě s financemi a na uzavření vnitřních bilancí.
Podle Horeckého je nejvyšší čas, aby ministerstvo konečnou částku dalo vědět. „Je to otázka týdne, čtrnácti dnů, aby se na to kraje připravily a našly něco ve svých rozpočtech,“ dodal.
Podle průzkumu, který asociace v první polovině roku provedla mezi 197 zařízeními, dostalo 74 procent z nich letos menší dotaci než loni. Tři pětiny uvedly, že pokud nezískají další peníze, budou muset snížit odměny zaměstnancům nebo je přestat vyplácet. Skoro polovina organizací bude hledat další úspory, čtvrtina bude muset propouštět a pětina připouští, že by mohla přistoupit k omezování péče.
Vláda rozhodla o zvýšení platů. Peníze na to ale nedala
Vláda navíc od dubna nařídila zvýšit o pět procent platové tarify v zařízeních zřizovaných státem nebo kraji, kde se zaměstnanci řídí platovými tabulkami – peníze na to ale neposkytla. Lidem v sociálních službách a zdravotnickým pracovníkům díky tomu vzrostly základní mzdy v průměru o 1685 korun.
„Já jsem na jednání, kde se rozhodovalo o zvýšení tarifů, upozorňoval, že je potřeba navýšit i dotace na sociální služby. Ty se sice navýšily, ale meziročně jen o nějakých 600 až 700 milionů korun, což je velmi malá částka. Ale to zvýšení platů představuje náklady ve výši asi 2,5 až 2,8 miliardy korun,“ řekl Horecký.
Druhým důvodem nedostatku peněz je podle něj i to, že výrazně vzrostly náklady služeb, mimo jiné i proto, že vznikají nové služby financované třeba z evropských zdrojů.
Peníze na zvýšení tarifů podle Horeckého nepřišly ani třeba do kultury nebo školství. Obce a kraje na to sice dostaly zvýšené příjmy z rozpočtového určení daní, i tak ale avizovaly, že to budou muset dofinancovat nad rámec těchto příjmů.
„V podstatě se peníze přelily z odměn jen do zvýšené minimální mzdy a zaručených platů. Někde obce a kraje doplatily nárůst, ale nedaly nic navíc,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík. Nezměnilo se podle něj nic ani přes léto.
