Článek
„Na postupu, který zvolila koalice, shledáváme řadu vad. Proto podáváme společně jako opoziční strany stížnost k Ústavnímu soudu,“ uvedl Hřib na brífinku krátce po hlasování.
Doplnil, že stížnost se bude věnovat záležitostem procedurálním i samotnému jádru věci. „Prostor k vyjádření nedostali všichni poslanci. Ani já jsem se nedostal ke slovu, přestože jsem byl řádně přihlášen do rozpravy. A jde o narušení dělby moci,“ avizoval šéf Pirátů.
Stejně jako prezidentovi vadí opozičním zákonodárcům i to, že by vláda při zhoršení bezpečnostní situace mohla zvýšit schválené výdaje až o deset procent bez předchozího schválení Sněmovnou.
Podle opozice novela zvedne rozpočtová stavidla a povede k vyšším deficitům a zadlužování státu. „Vyšší dluhy, ke kterým se odhodlala vláda, znamenají jediné: horší budoucnost,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka. „Je úplně jasné, že vláda Andreje Babiše krade všem lidem v Česku lepší budoucnost,“ dodal.
Koalice podle něj nevnímá ani názory ekonomů. „Ústavní soud je tak poslední instance, kde se můžeme dobrat ochrany před drancováním republiky,“ uvedl Kupka. Vláda se podle něj vydala cestou zásahů do ústavního uspořádání. „To nechceme dopustit,“ řekl. Podobně se vyjádřili i lídři dalších opozičních stran – TOP 09, STAN a KDU-ČSL.
Zástupci vládního tábora s výtkami nesouhlasí. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vysvětlila, že vláda potřebuje nová pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet.
Nový plán ministerstva financí počítá pro rok 2027 s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP, do roku 2030 má klesnout na 1,2 procenta. Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší než letošních 310 miliard korun, ale nižší než 400 miliard, předeslala Schillerová.
Změnu pravidel potřebujeme, říká Schillerová
Schválení nových rozpočtových pravidel je podle ministryně dobrá zpráva. „Nehlasovali jsme proti prezidentovi. Ale pro to, abychom mohli zabezpečit obranyschopnost země, hospodářský růst, infrastrukturu, zdravotnictví a školství,“ prohlásila.
Bez přehlasování prezidentského veta by se vláda musela řídit stávajícím zákonem, což by podle Schillerové znamenalo deficit státního rozpočtu do 150 miliard korun. „Kde bychom měli škrtat, když ve zdravotnictví chybí peníze, ve školství chybí peníze? Nebo bychom měli zastavit dopravní stavby?“ ptala se před novináři.
Novela také umožní vládě navyšovat výdaje na obranu i strategické infrastrukturní stavby. V některých případech získá kabinet možnost provádět změny v rozpočtech vybraných kapitol bez předchozího souhlasu rozpočtového výboru.
K zamítnutí veta prezidenta Petra Pavla se vyjádřila i prezidentská kancelář. „Argumenty, které vedly prezidenta k vetování zákona, nadále platí. Očekával, že se s nimi vláda při projednávání ve Sněmovně věcně vypořádá. K tomu nedošlo. Rozhodnutí Sněmovny ho nepřekvapilo a respektuje ho,“ sdělil Novinkám mluvčí Hradu Daniel Drake.
