Článek
„Když dáme umělé inteligenci složitější textový dotaz, spotřebuje se na odpověď tři watthodiny elektřiny, tedy stejné množství, jaké bychom potřebovali k nabití běžného mobilního telefonu na dvacet procent,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Umělá inteligence, zkráceně AI, je technologie, která dokáže samostatně řešit úkoly, odpovídat na otázky, psát texty nebo vytvářet obrázky. Lidé ji využívají při práci, studiu i v běžném životě. Její rozšíření rychle roste, známé jsou služby ChatGPT, Claude nebo Gemini.
Podle říjnových údajů analytické společnosti Manochi je měsíčně používá odhadem přes tři miliardy lidí po celém světě.
Miliardové objemy
U náročnějších úloh může odběr ještě růst. Podle Křečka záleží především na použitém modelu a počtu výpočtů, které musí systém při vytváření odpovědi provést. „Když jde o obrázek nebo grafiku, AI někdy spotřebuje třicet watthodin, tedy ekvivalent tří hodin svícení LED žárovky nebo dvojího nabití mobilu,“ uvedl.
Analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že energetická náročnost jednotlivých operací může působit bezvýznamně, jejich celkový počet však situaci zásadně mění. „Skutečným problémem není jeden dotaz nebo uložený soubor, ale miliardové objemy, které se v globálním měřítku sčítají každou sekundu,“ řekl.
Podstatně nižší čísla uvádí americká společnost OpenAI, která vyvíjí ChatGPT. Její generální ředitel Sam Altman odhadl průměrnou spotřebu jednoho dotazu na zhruba 0,34 watthodiny. Také Lajsek u běžného zadání počítá s hodnotou přibližně 0,25 až 0,3 watthodiny, což odpovídá několika minutám svícení úsporné LED žárovky.
Čím náročnější dotaz, tím větší spotřeba
Křeček ale upozornil, že takové srovnání nepostihuje všechny způsoby využití umělé inteligence. „U příkladu uvedeného Altmanem jde o použití nejjednoduššího dotazu. Jakmile se začínají používat složitější modely, spotřeba výrazně narůstá ve chvíli, kdy otázka vyžaduje další skryté složitější výpočty, a tam to je až na desetinásobku,“ řekl.
Podle jeho odhadů může například středně dlouhý dotaz u konkurenčního modelu Claude od společnosti Anthropic spotřebovat 2,8 watthodiny, zatímco u některých náročnějších modelů jde o desítky watthodin.
Energii vyžaduje také ukládání dat v cloudu. Spotřeba závisí na počtu kopií, využití serverů i chlazení. Provozovatelé služeb proto musí řešit nejen náročnost výkonnějších modelů, ale především rychle rostoucí počet uživatelů.
Právě při masovém využívání se z nepatrných hodnot na jeden úkon stává významný odběr elektřiny. Datová centra loni podle Křečka spotřebovala po světě 485 terawatthodin, tedy tolik, kolik by vyrobilo 28 jaderných elektráren Temelín. Podle Mezinárodní agentury pro energii se jejich spotřeba do roku 2030 téměř zdvojnásobí.
