Hlavní obsah

Šizená zahraniční brynza válcuje na Slovensku brynzu domácí

Právo, Ivan Vilček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bratislava

Slováci už nemají jistotu, že jejich oblíbená pochoutka zakoupená v obchodech má všechny parametry, na jaké byli po léta zvyklí. Slovenské výrobce brynzy totiž drtí dovoz této pochoutky ze zahraničí, která neobsahuje předepsané množství ovčí složky.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Halušky voní všude v okolí. Ilustrační foto

Článek

Spotřeba brynzy stoupá, ale slovenští výrobci zaznamenali pokles výroby i prodeje. Příčinou je dovoz ze zahraničí. „Zahraniční výrobci využívají díru v zákoně, který přikazuje slovenským výrobcům dodržovat minimální 51procentní podíl ovčí složky. V případě dovezených výrobků tento limit neexistuje,“ řekl Právu ředitel brynzárny a sýrárny ve Zvolenské Slatine Sven Harman.

Prodej různých druhů brynzy rozdělil spotřebitele. „My Slováci jsme zvyklí na kvalitní brynzu. Ta z dovozu mně nechutná. Raději se dvakrát podívám, zda je na obalu brynzy napsáno, že se jedná o slovenský výrobek,“ říká Ján Prokeš. Důchodce Ondrej Kiš naopak přiznává, že pro něho je rozhodující cena. „Pokud si chci občas pochutnat na brynzových haluškách, koupím levnější brynzu. Naši výrobci z toho asi radost nemají, ale já nemůžu za to, že mám tak malý důchod,“ dodává.

Slova dvou náhodných občanů potvrzuje i zástupce velkého obchodního řetězce. Podle něho je prodej domácí brynzy a té z dovozu zhruba napůl. „Někteří zákazníci vysloveně hledají slovenský výrobek. Pro další je rozhodující cena. Chceme vyjít vstříc všem zákazníkům, proto máme na pultech domácí i levnější brynzu z dovozu,“ říká.

Převládá dovoz z Polska

Slovenský trh je zaplavený výrobky s názvem brynza především z Polska, částečně z České republiky a Maďarska. „U těchto výrobků se pohybuje podíl ovčí složky od deseti do dvaceti procent,“ uvedl Harman.

Ředitel upozorňuje na evropskou směrnici z roku 2000, která řeší označování, prezentaci a reklamu potravin. „Na základě této směrnice by mohlo dojít k zákazu prodeje těchto výrobků. Naše státní správa však zatím nezapracovala směrnici do slovenských právních předpisů,“ konstatuje Harman.

Podle Harmana dochází k hrubé deformaci trhu s brynzou, když minimální obsah ovčí složky umožňuje snížení ceny dováženého výrobku a tím je tento produkt zajímavý pro velké obchodní řetězce. Brynza není chráněnou slovenskou značkou v Evropské unii. Chráněná je značka Slovenská bryndza. Ke smůle slovenských výrobců v zemích střední Evropy spotřebitelům název brynza a Slovenská bryndza splývá.

Brynzárna a sýrárna ve Zvolenské Slatine funguje nepřetržitě od roku 1797 a stále se přidržuje tradičních výrobních postupů. Kromě domácího trhu vyváží své výrobky především do Maďarska a Spojených států amerických. Celkově se na Slovensku vyrobí ročně asi 5000 tun brynzy, z toho až čtvrtinu vyprodukuje závod ve Zvolenské Slatine.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám