Článek
Shein předložil britskému regulátorovi žádost o vstup na burzu se všemi dokumenty loni v červnu. Nyní musí pro vstup na burzu v Londýně získat také souhlas čínských regulačních orgánů. Firma Shein požádala Peking o souhlas se vstupem na burzu v Londýně, přestože v roce 2022 přesunula své sídlo do Singapuru.
Podle zdrojů se na společnost Shein vztahují nová čínská pravidla pro vstup místních firem na burzu v zahraničí, přestože v Číně nemá své sídlo. Shein nevlastní ani neprovozuje žádné výrobní závody, ale své výrobky odebírá od přibližně 5800 smluvních výrobců převážně z Číny, což ho zařazuje mezi firmy, na které se vztahují čínská regulační pravidla pro vstup na burzu, a musí proto pro zahraniční primární nabídku akcií získat povolení od čínských regulačních úřadů, dodal zdroj.
Souhlas přichází v době, kdy se firma musí vypořádat se zmatky na trhu způsobenými cly 145 procent, které na dovoz čínského zboží uvalil americký prezident Donald Trump, a přísnějšími pravidly pro bezcelní zásilky posílané z Číny do USA. Firma většinu výrobků dodává zákazníkům přímo letecky v individuálně adresovaných zásilkách.
Shein působí ve více než 150 zemích. V roce 2023 byl při svém zatím posledním kole získávání finančních prostředků oceněn na 66 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Agentura Reuters v únoru uvedla, že Shein pro vstup na burzu uvažuje o svém ocenění na 50 miliard USD.
Agentura Reuters v lednu napsala, že Shein chce vstoupit na burzu v Londýně v první polovině letošního roku za předpokladu, že získá souhlas regulátorů. Vyhlídky na úspěšný vstup se však v posledních měsících zhoršily, mimo jiné kvůli rozhodnutí Trumpa zrušit výjimku z placení cla pro zásilky s cenou nižší než 800 USD, která pomáhala firmě Shein udržovat nízké ceny.
Zrušení výjimky pro zásilky z Číny a Hongkongu vstupuje v platnost 2. května. To by spolu s otřesy na trhu způsobenými Trumpovými cly mohlo podle zdrojů odsunout původní plán načasování primární nabídky firmy na druhou polovinu roku.
Firma loni ukončila snahy o vstup na burzu ve Spojených státech po odmítavém postoji amerických zákonodárců, kteří se obávali údajných nekalých pracovních praktik v jejím dodavatelském řetězci v Číně. Společnost uvedla, že v dodavatelském řetězci uplatňuje nulovou toleranci vůči nucené a dětské práci.
