Článek
Daň se má vztahovat na firmy s celkovými příjmy nejméně dvě miliardy korun ročně a příjmy z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů korun. Dopadne tedy zřejmě jen na dva podniky, a to na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Obě vlastní Orlen Unipetrol.
Zákon odolal návrhům na zamítnutí i na vrácení vládě, které vznesla opozice. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor.
Daň se bude uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň do státního rozpočtu přinést asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.
Opozice varuje před zpětnou účinností nové daně. Poukazuje i na to, že se daň v tuzemsku dotkne jen jednoho subjektu.
Ministerstvo financí uvedlo, že se vláda inspirovala mimo jiné podobným opatřením v Polsku. Tamní právní úprava počítá se 60procentní daní z nadměrné části marže při prodeji kapalných paliv. Referenční marže se odvozuje od průměru z roku 2025 zvýšeného o dvacet procent. Výnos má podle polské vlády činit zhruba čtyři miliardy zlotých, tedy zhruba 22 miliard korun.
Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje ve čtvrtek varovala, že mimořádná daň pro rafinérský sektor v Česku může omezit investice do modernizace chemického průmyslu, zaměstnanost a konkurenceschopnost firem v regionu.
Komora samotný princip mimořádného zdanění neodmítá, požaduje ale úpravu jeho parametrů. Za nevhodnou považuje mimo jiné referenční základnu roku 2025 a zpětnou účinnost daně pro letošní rok.
Komora upozornila, že daň by se v Česku fakticky týkala jediného provozovatele rafinerií, tedy společnosti Orlen Unipetrol. Zahraniční dovozci pohonných hmot by podle ní srovnatelnému zatížení nepodléhali, což by mohlo vytvořit nerovné konkurenční podmínky pro český průmysl.