Hlavní obsah

S odpady na skládky či do pece? Spalovny nevadí čtvrtině čtenářů

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nových spaloven komunálního či nebezpečného odpadu se podle ankety Práva na nejčtenějším zpravodajském serveru Novinky.cz už překvapivě neobává čtvrtina čtenářů. To je relativně hodně, vzhledem k tomu, že se v Česku jedná o jedny z nejvíce kontroverzních staveb, vzbuzujících mezi lidmi obrovské obavy a odpor. Díky ekologickému posuzování staveb (proces EIA) stojí obří projekty spaloven v Plzni, Ostravě, na Mostecku a u Pardubic.

Článek

Nových spaloven komunálního či nebezpečného odpadu se podle bleskové ankety Práva na nejčtenějším zpravodajském serveru Novinky.cz už překvapivě neobává čtvrtina čtenářů. To je relativně hodně, vzhledem k tomu, že se v Česku jedná o jedny z nejvíce kontroverzních staveb vzbuzujících mezi lidmi obrovské obavy a odpor. Díky ekologickému posuzování staveb (proces EIA) proto stojí projekty spaloven v Plzni, Ostravě, na Mostecku a u Pardubic.

Na otázku, zda byste byli ochotni nechat si v blízkosti bydliště postavit spalovnu, reagovalo přes osm tisíc čtenářů. Za podmínky jasných záruk bezpečnosti se pro vyjádřilo bezmála dvacet procent z nich, dalších přes pět procent míní, že se nebezpečí spaloven přeceňuje.

Naproti tomu zárukám provozovatelů nevěří téměř 67 procent lidí a dalších 5,7 procenta je přesvědčeno, že i současné spalovny jsou pro zdraví velmi škodlivé.

To ukazuje na to, že se úřady v resortu ministerstva životního prostředí lidem prakticky vůbec nesnaží objektivně, tedy bez ekologistických ideologií a pouhých byznys zájmů, vysvětlit všechny dostupné moderní postupy a technologie na likvidaci domovního i průmyslového a nebezpečného odpadu, jehož množství narůstá.

Například komunálního odpadu vyhazujeme do „popelnic“ a kontejnerů o zhruba třetinu více než před třemi lety. Kapacity skládek tak budou při takovém tempu během deseti dvaceti let vyčerpány. Odpadoví odborníci se proto shodují, že na prvním místě musí být ještě větší podíl recyklace odpadů, jenže to neřeší, co s rostoucí „hromadou“ všeho ostatního.

A tak stále častěji, navzdory značné nevoli Čechů, otvírají v diskusích otázku budování nových spaloven, přičemž poukazují na země jako Rakousko a Švýcarsko, kde co lze, a co se ve sběrném systému podaří zachytit, recyklují, a drtivou většinu toho ostatního spálí. V Rakousku je skládkování dokonce už zhruba deset let úplně zakázáno.

Odpad se do ČR legálně dovážet nesmí

Odpadoví specialisté tvrdí, že obavy lidí z toho, že by se k nám svážel odpad ke spalování ze Západu, jsou liché, protože legální přeshraniční převoz za tímto účelem není legislativou umožněn. Na druhou stranu lidé v internetových diskusích upozorňují na to, jak snadno si k nám západní sousedé jezdí jen tak bez postihů vysypávat do naší krajiny všechno to, co jim nevoní a za co by museli doma platit hodně peněz, aby se to ekologicky zlikvidovalo.

A tak západoevropské příklady toho, jak ekologicky likvidovat odpady, byť jsou prověřené z hlediska minimálních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí, řadu Čechů nepřesvědčují.

„Nejsem pro spalovnu ani jiné jim podobné, ale na druhou stranu, jak chcete, lidi, ten všudypřítomný odpad likvidovat?“ ptá se čtenářka Michaela Němotová z Prahy. „Spalovnu odpadů považuji za nutné zlo. Mít to za barákem asi nikdo nechce, ale na druhou stranu mít někde v okolí skládku tlejícího bordelu taky není ideální,“ napsal Martin Bauer z Ořechova.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám