Článek
MPSV plánuje, že z odvodů ve výši 28 procent hrubé mzdy, které míří do státního důchodového systému, by postupně až pět procent šlo v rámci tzv. opt-outu do správy soukromých fondů. První tři roky od spuštění nového penzijního systému by to byla tři procenta, za tři roky nato by se sazba zvedla na čtyři procenta a po dalších třech letech by se ustálila na pěti procentech.
Většina koaličních politiků si od opt-outu, tedy vyvedení části odvodů na důchody do penzijních fondů, slibuje především rozložení nákladů a rizik mezi státní a soukromý pilíř důchodového systému, jak už je tomu v některých zemích světa. Dále se spoléhají na to, že zejména v době zdravého ekonomického vývoje by komerční fondy měly být schopné úspory lidí na stáří významně zhodnocovat.
Do 40 let povinně, peníze by „zamrzly“
Povinné odvody do penzijních fondů by se podle návrhu MPSV měly týkat všech daňových poplatníků, kterým je nyní méně než čtyřicet let. Nad tuto věkovou hranici by si pak lidé spořili dobrovolně. Pro fondy by bylo velmi výhodné, že by spravované úspory začaly lidem vyplácet až poté, co by dosáhli důchodového věku, tedy nejdříve od 65 let.
Tyto prostředky by tak mohly zhodnocovat na trzích, nebo je nechat ležet na svých účtech, ale do systému by se opět fakticky dostaly až po čtvrtstoletí. Tím by si fondy současně vytvořily obrovský polštář pro budoucí vlastní průběžný systém. Současný návrh MPSV je k penzijním fondům ještě vstřícnější než veškeré dosavadní plány koaličních stran a Bezděkovy komise.
Ročně by finančníkům přiteklo přes 37 miliard
Podle propočtů Práva vycházejících z plánů MPSV by se průměrný roční opt-out v příštích 25 letech měl pohybovat kolem 3,5 procenta z celkového objemu hrubých mezd.
Příjmy státu z pojistného na sociální zabezpečení včetně dobrovolného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v loňském krizovém roce 338 miliard korun. O rok dříve to bylo o 37 miliard víc.
Uvedených 3,5 procenta z 28 procent hrubé mzdy, které by lidé posílali do privátních společností, představuje 12,5 procenta. Pokud by měl stát v rámci důchodového pojištění vybrat ročně 300 miliard korun, fondy by si z této sumy odkrojily zhruba 37,5 miliardy. Za 25 let by pak Češi jen v rámci povinných odvodů poslali do fondů zhruba 940 miliard Kč.
Další desítky, možná stovky miliard by ale dobrovolně zřejmě přidali i lidé, kterým je dnes přes čtyřicet a povinnost těchto odvodů by se tak na ně nevztahovala. Celý systém má navíc k dobrovolnému opt-outu motivovat zejména lidi s vyšším příjmem – při výpočtu důchodu z průběžného systému se totiž jejich vyšší příjem při zápočtu výrazně krátí.
Kde vzít prostředky na pokrytí výpadku?
MPSV zatím nechává vše pod pokličkou. „Návrhy tzv. velké penzijní reformy představí ministr Jaromír Drábek (TOP 09) v příštích dnech,“ řekla Právu mluvčí rezortu Viktorie Plívová.
Jako každá bankovka, mají i tyto vyvedené do soukromých fondů svůj rub a líc. Odvrácenou tváří záměru MPSV je to, že kvůli opt-outu bude v průběžném systému stejná částka chybět.
Tím ale celý problém nekončí. Po 25 letech teprve poslední ze „starodůchodců“ nastoupí do důchodu a další transformační deficit, podle odhadů celkem až 400 miliard Kč, bude přibývat, dokud tato generace nevymře.
Drábek tak bude muset vymyslet, od koho stát vybere zhruba 1,5 biliónu korun na pokrytí tohoto výpadku. Výnosy z chystaného sjednocení DPH na 19 procentech totiž ODS a TOP 09 hodlají využít na snížení sociálních odvodů zaměstnavatelů.
Premiér Petr Nečas (ODS) v říjnu uvedl, že chce v rámci důchodové reformy snížit odvody firem na sociální pojištění o 3,5 procenta. To by podle odhadů vlády mohlo snížit nezaměstnanost, znamenalo by to však i další rozpočtový výpadek, tentokrát 36 miliard korun ročně. Chybějící peníze by měly být nahrazeny právě zvýšením snížené sazby DPH, což by ovšem vedlo ke zdražení většiny potravin a služeb.
O úsporách nerozhodných má rozhodnout tendr
Podle informací Práva ministerstvo také uvažuje o tom, že pokud by si dnešní třicátníci a lidé mladší nedokázali vybrat komerční fond, do kterého by povinně odváděli část svých úspor na stáří, jejich prostředky by evidoval jakýsi státní fond. Peníze by ovšem opět spravoval privátní penzijní fond, který by vyhrál ve výběrovém řízení.
Jediným kritériem tendru by přitom měla být částka, kterou by finanční ústavy státu nabídly za každého klienta státního fondu. Dá se přitom předpokládat, že tyto náklady by vítězný penzijní fond posléze promítl do snížení výnosů pro klienty. Míra zhodnocení vkladů totiž nemá být kritériem výběru správce.
Koalice po jednání ekonomických ministrů, které se konalo minulý čtvrtek, oznámila, že se shodla na „jízdním řádu“ důchodové reformy. Podle představ vlády by měla být spuštěna k 1. lednu 2012. Klíčová koaliční jednání o podobě důchodové reformy by měla proběhnout v příštích dvou měsících, přičemž vláda slíbila, že z jednání nevyloučí ani opozici a odbory.