Článek
Komise to uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu. Podle prognózy budou vyšší ceny energií a rostoucí nejistota tlumit hospodářskou aktivitu, zejména letos. V roce 2028 by měl růst české ekonomiky opět zpomalit, a to na 2,1 procenta.
„Inflace by měla v roce 2026 dosáhnout 2,1 procenta, v roce 2027 zrychlit na 2,8 procenta a v roce 2028 zpomalit na 2,5 procenta,“ uvádí zpráva komise, která se týká České republiky. Cenové šoky v oblasti energií tlačí podle prognózy inflaci nahoru, jejich dopad na spotřebitelské ceny se však projeví především v roce 2027. „V roce 2026 by měl pokles cen elektřiny - způsobený tím, že stát trvale převzal od spotřebitelů úhradu poplatků za podporu obnovitelných zdrojů energie - kompenzovat většinu nárůstu cen pohonných hmot a zemního plynu,“ dodává zpráva.
Růst hrubého domácího produktu (HDP) podle komise letos zpomalí na 1,8 procenta, což odráží dopad cenového šoku v oblasti energií a záporný příspěvek čistého vývozu. Následně v roce 2027 by měl růst zrychlit na 2,5 procenta, a to díky silné spotřebě domácností a vlády, investicím a lepšímu příspěvku čistého vývozu, než se v roce 2028 zpomalí na 2,1 procenta.
Spotřeba domácností vzroste
„Navzdory poklesu spotřebitelské důvěry od března 2026 se předpokládá, že spotřeba domácností v letech 2026 i 2027 vzroste téměř o 2,5 procenta. Přispěje k tomu další růst reálných mezd, odložená poptávka a pokles míry úspor domácností,“ uvádí zpráva komise. Míra úspor domácností v Česku patří podle EK k nejvyšším v Evropské unii, a to zejména v důsledku přetrvávající nejistoty spotřebitelů a větších nerovností v rozdělení disponibilních příjmů.
Deficit veřejných financí České republiky by měl letos vzrůst na 2,7 procenta HDP z loňských 2,2 procenta. V roce 2027 by měl dále stoupnout na 3,3 procenta HDP a na této úrovni zůstat i v roce 2028. K růstu výdajů přispějí zejména vyšší náklady na obranu, sociální dávky, odměňování zaměstnanců veřejného sektoru a obsluhu státního dluhu. Veřejný dluh by měl podle prognózy vzrůst ze 44,2 procenta HDP v roce 2025 na 49,5 procenta v roce 2028.
Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba, kterou podpoří také rostoucí veřejná spotřeba. Komise to uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu. Podle prognózy budou vyšší ceny energií a rostoucí nejistota tlumit hospodářskou aktivitu, zejména letos. V roce 2028 by měl růst české ekonomiky opět zpomalit, a to na 2,1 procenta.


