Článek
Globální poptávka po ropě pak letos klesne o 1,6 milionu barelů denně. Proti minulé zprávě to je zhoršení odhadu o 510 tisíc barelů denně, a to kvůli pokračujícímu omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv a kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Vývoz ropy z Perského zálivu, včetně tras obcházejících zmíněnou úžinu, klesl o 2,1 milionu barelů na 15 milionů barelů denně.
Stalo se tak poté, co byl průliv začátkem července fakticky znovu uzavřen a ropná infrastruktura a tankery se staly terčem útoků. Objem nakládky na začátku července vrcholil na 20 milionech barelů denně, později v měsíci ale klesl přibližně na 12 milionů barelů denně.
Podle IEA zůstává v Perském zálivu mimo provoz těžba odpovídající přibližně 8,3 milionu barelů denně. Celosvětová nabídka ropy v červenci sice vzrostla o 2,4 milionu barelů denně na 101,5 milionu barelů denně, byla ale stále o 6,3 milionu barelů denně nižší než před rokem.
Celosvětové pozorovatelné zásoby ropy v červenci klesly o 69 milionů barelů, zejména kvůli výraznému úbytku objemu ropy na moři. Zásoby na pevnině se snížily jen mírně, a to o šest milionů barelů. Celkové zásoby tak poprvé od loňského dubna klesly pod 7,9 miliardy barelů. Od začátku války s Íránem se snížily o 410 milionů barelů, což odpovídá poklesu o 2,7 milionu barelů denně.
Mezinárodní agentura pro energii sdružuje 32 členských zemí. Podle srpnové zprávy se tempo mimořádných uvolňování zásob z nouzových rezerv agentury v červenci zpomalilo. V březnu přitom agentura dohodla dosud největší koordinované uvolnění rezerv ropy v historii, a to v objemu 400 milionů barelů.
Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil, když Spojené státy a Izrael na konci února společně ze vzduchu zaútočily na Írán. Teherán od té doby s krátkými přestávkami víceméně blokuje lodní dopravu přes Hormuzský průliv, jímž před zahájením konfliktu proudila přibližně pětina světových dodávek ropy.