Článek
Řecký parlament ovládá socialistická většina, pro škrty zvedlo ruku 172 z 300 poslanců.
Schválení škrtů bylo podmínkou zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) k tomu, aby začaly posílat finanční pomoc Řecku v hodnotě 110 miliard eur (2,9 biliónu Kč) rozvrženou do tří let.
Premiér poprvé otevřeně obvinil předchozí vládu
"Situace je jednoduchá. Buď to odhlasujete anebo zbankrotujeme," řekl poslancům před hlasováním řecký premiér Jorgos Papandreu. Zároveň z potíží, do kterých se země dostala, poprvé natvrdo obvinil předchozí pravicovou vládu Kostase Karamanlise.
Právě za Papandrea totiž vyšlo najevo, že bývalý kabinet volně nakládal se statistickými údaji o řeckých financích, jejichž stav se pak ukázal jako mnohem horší než ve skutečnosti. Papandreu dnes Karamanlise vyzval, aby "se přestal skrývat a veřejně se omluvil".
Poslanci největší opoziční pravicové strany Nová demokracie většinou hlasovali proti opatřením. Šéf strany a Karamanlisův nástupce v této funkci Antonis Samaras nicméně řekl, že strana nijak nebude zpochybňovat rozhodnutí parlamentu a že bude respektovat z toho vzniklé závazky vlády vůči zahraničním partnerům.
Nejtvrději se vůči úspornému projektu ohradila vůdkyně Komunistické strany Řecka Aleka Paparigová, podle níž se tím snižuje hodnota práce řeckých pracujících. O tom, co bude dál, prý rozhodne lid.
Demonstrace před budovou parlamentu
Před budovou parlamentu se během zasedání poslanců začali shromažďovat demonstranti, které svolaly hlavní řecké odborové organizace na protest proti přijatým opatřením. Další protestní akce se chystaly ještě na dvou místech v Aténách. Demonstrantů byly spíše stovky a s přehledem je přečíslovaly pořádkové síly, které zablokovaly několik tříd v centru města. Policie tak už v průběhu odpoledne prováděla osobní prohlídky kolemjdoucích hlavně mladíků.
Ve středu se demonstrace několika desítek tisíc lidí zvrhly v násilné střety, při nichž radikální účastníci manifestací proti policii házeli kameny a zápalné lahve. Policie na to odpovídala slzným plynem. Několik budov v Aténách hořelo a v jedné z nich se tři lidé udusili.
V souvislosti se středečními násilnostmi, za nimiž stáli hlavně maskovaní výtržníci v řadách demonstrantů, vyzvala opoziční pravicová strana Nová Demokracie vládní socialisty, aby podpořili bezpečnostní zákon zakazující mimo jiné nošení kukel na manifestacích.
Norma má umožnit také zavedení většího množství bezpečnostních kamer do ulic nebo zavedení evidence DNA. Pravice by si přála také novelu zákona o univerzitním azylu, který znemožňuje policii vstup na půdu vysokých škol, což průběžně zneužívají anarchistické skupiny k jejich zneužívání jako zázemí.