Článek
Fond ESM je klíčovým nástrojem finanční pomoci předluženému Řecku, kterému v rámci nového záchranného programu poskytne během tří let až 86 miliard eur (2,3 biliónu korun).
Řecký dosluhující premiér Alexis Tsipras se s eurozónou snažil dohodnout odepsání části dluhu, to se mu ale nepodařilo. Hlavním odpůrcem takových škrtů je především Německo, podle kterého by Řecko v takovém případě muselo opustit společnou měnovou unii.
Odepsání dluhu navrhuje i Mezinárodní měnový fond (MMF), který jako další řešení nabídl odklady splatnosti. Takovému kroku se Berlín nebrání a je o něm ochoten jednat. Otázkou ovšem je, o kolik by měl být termín splatnosti prodloužen. MMF ve své studii uvádí až 30 let.
Věří, že volby zavádění reforem neohrozí
Regling na tiskové konferenci rovněž komentoval současný vývoj v Řecku, které po Tsiprasově rezignaci míří k předčasným volbám. Řekl, že očekávané volby zvyšují nejistotu na cestě za vyřešením krize, je prý ale přesvědčen, že Atény začnou přislíbené reformy uvádět do praxe.
"Celkově nemám pochyby. V řeckém parlamentu dosud byla pro reformy velká většina," dodal.
Řecko před týdnem obdrželo prvních 13 miliard eur (přes 350 miliard Kč) z nového záchranného programu ESM. Na pomoci Řecku se v novém programu podílí jen eurozóna, budoucí účast MMF zatím potvrzena nebyla. O zapojení MMF má zájem hlavně Německo.
