Článek
„Jednalo se o příjemce, kteří v září loňského roku neměli nárok na žádnou z původních dávek,“ sdělil Novinkám Jakub Slavík, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, pod které Úřad práce spadá.
Případně se může jednat o příjemce starých dávek, kteří si o superdávku nezažádali do konce roku. Pak totiž přišli o staré dávky a byli při žádosti podané v lednu a později v postavení nových žadatelů.
Superdávka od října postupně nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Staří příjemci těchto dávek je budou pobírat až do července, nový typ podpory obdrží za červenec až v srpnu.
Data o těch, kdo novou podporu pobírají, se podle mluvčího Slavíka teprve třídí. Podle odborníků a sociálních pracovníků je tedy nyní těžké rozlišit, zda je průměrná částka 5743 korun pro potřeby příjemců dostačující, či ne. „Ale její výše zhruba odpovídá tomu, co jsme před Vánocemi propočetli v naší studii u příjemců starých dávek,“ poznamenal Samuel Galán z PAQ Research.
Podle této studie klesne podíl domácností s nárokem na sociální podporu zavedením superdávky z 29 na zhruba 23 procent. Dosavadním příjemcům starých dávek by tím reálně čerpaná výše podpory klesla v průměru o pět procent. Řada rodin však naopak získá vyšší podporu než v minulosti.
Podle Michaely Lochmanové z Charity Most bude ale propad u mnoha domácností ještě výraznější, než odhadl PAQ Research. „Do problémů se dostanou i naši klienti, které jsme už měli za stabilizované. Je to pro ně průšvih a sociální služby dělají, co mohou, aby ho nějak kompenzovaly,“ konstatovala.
Šetření na jídle a psychické dopady
„Jsme schopni si dopočítat, kolik budou brát dosavadní příjemci sociálních dávek. Někteří už dokonce dostali vyrozumění. Podpora u nich často klesne. Snažíme se proto s nimi snížit jejich rodinné rozpočty, třeba u nákladů na jídlo, na domácnost. Začíná se řešit i psychický dopad na tyto rodiny,“ podotkla Lochmanová.
Důvodem poklesu podpory jsou podle ní například zákonem nastavené paušální částky na energie. „Neodpovídají reálnému stavu. Jsou nastavené například na dvou tisících korun, ale skutečné výdaje jsou třeba pět tisíc,“ dodala.
Podle Adama Fialíka z Platformy pro sociální bydlení problémy s paušálními částkami na energie nemusí být všude a třeba v novější zástavbě jsou dokonce nastaveny výše, než jsou reálné výdaje.
„Přesto je v superdávce řada aspektů, které mohou být problematické. Hodně závisí na jednotlivých úřednících a na tom, jak vysokou částku započítají do nákladů na bydlení, protože to není zákonem přesně definováno,“ míní Fialík.
U příjemců původních dávek pak bude problematické to, že se často vyjde z jejich příjmů a výdajů v předposledním čtvrtletí loňského roku. Od té doby mohlo dojít k posunu,“ dodal.
