Článek
Tento týden se přitom na trzích vyvíjel dobře. Index S&P 500 uzavíral obchodování v zelených číslech, a to i ve středu, když ještě investoři doufali, že cla nebudou tak drakonická, jak se původně očekávalo. O pár hodin později je ale Trump na tiskové konferenci vyvedl z omylu, čímž spustil výprodej.
Na zboží z Číny Spojené státy po středečním oznámení uvalují clo ve výši 54 procent (už dříve oznámených 20 procent + nynějších 34 procent). Pozadu nezůstaly ani další asijské země: Vietnam schytal 46 procent, Tchaj-wan 32 procent, Jižní Korea 25 procent a Japonsko 24 procent. Ve srovnání s nimi dopadla Evropská unie o něco lépe, když ji Trump zatížil „jen“ 20 procenty.
Nejvíce utrpěly společnosti, které své zboží vyrábí právě v nejhůře zasažených zemích. Futures na akcie výrobce sportovního oblečení Nike klesly o více než sedm procent, kanadský konkurent Lululemon Athletica dokonce odepisoval 11,5 procenta. Obě firmy totiž vyrábějí ve Vietnamu.
Apple, Tesla, Nvidia, AMD…
Těžké ztráty utrpěly i akcie Applu (-7,1 %), protože výrobce iPhonů má dodavatelský řetězec silně závislý na Číně. Podobná situace panuje i u automobilky Tesla (-8 %). Výrobce elektromobilů Elona Muska má totiž v Číně také své gigafactory. A bez prudkého propadu se neobešly ani akcie výrobců čipů Nvidia (-5,7 %) či AMD (-5,8 %).
Hluboké propady postihly i trhy v jiných regionech světa. Japonský index Nikkei 225 klesl o 3,2 procenta, v úvodu obchodování byl ale propad ještě výraznější, když přesahoval čtyři procenta. Hongkongský index Hang Seng klesl o dvě procenta, zatímco index CSI 300 z pevninské Číny oslabil o 0,6 procenta. V Jižní Koreji index Kospi uzavřel v minusu o 0,8 procenta, ze začátku ale ztrácel více než tři procenta, informoval server CNBC.
Z konkrétních firem oslabovali zejména výrobci elektroniky a domácích spotřebičů, které Američané kupují. Akcie čínského výrobce počítačů Lenovo klesly o 7,5 procenta, jihokorejská LG Electronics spadla o 5,7 procenta a japonský výrobce paměťových čipů Kioxia klesl dokonce o 11 procent.
V Evropě trhy rovněž otevřely v červených číslech. Hlavní evropský index Stoxx 600 ztrácel kolem 10:00 1,3 procenta, německý index DAX 1,5 procenta a francouzský CAC 40 dokonce 1,8 procenta. Mírně lépe na tom byl britský FTSE 100 (-1,2 %) - Velká Británie dostala na rozdíl od EU clo jen 10 procent.
Z konkrétních společností ztrácely především Adidas či Puma, jež podobně jako Nike vyrábí značnou část svého zboží v Asii. Akcie Adidasu klesaly kolem deváté hodiny o devět procent, akcie Pumy 8,6 procenta. Výprodej panoval například i u bank: Commerzbank (-5,8 %), Deutsche Bank (-4,4 %), Société Générale (-4,2 %), Barclays (-4,5 %), BNP Paribas (-4 %).
Podle Chrise Zaccarelliho ze společnosti Northlight Asset Management se investoři připravují na rychlost, s jakou se budou podrobnosti ohledně cel měnit. „Dobrou zprávou by mohlo být, že je to pouze výchozí bod pro jednání s ostatními zeměmi, a nakonec celní sazby půjdou plošně dolů – ale prozatím obchodníci nejprve konají a teprve pak si kladou otázky,“ řekl Zaccarelli agentuře Bloomberg.
Server Wall Street Journal (WSJ) upozornil také na prudký pokles výnosů u 10letých amerických státních dluhopisů na 4,077 procenta z 4,196 procenta ve středu odpoledne. Pokles výnosů znamená sílící obavy investorů z recese.
Model GDPNow od atlantské pobočky centrální banky (Fed) ve své nejnovější prognóze z 1. dubna odhaduje, že hrubý domácí produkt USA klesne v prvním čtvrtletí o 3,7 procenta, přitom ještě koncem února model predikoval růst o více než dvě procenta. Je ale potřeba podotknout, že GDPNow není oficiální prognózou atlantského Fedu. Jedná se jen o průběžný odhad růstu reálného HDP na základě dostupných ekonomických údajů za aktuální měřené čtvrtletí.
