Článek
Jednou z možností je povolit prodej sankcionovaných plavidel legitimním provozovatelům a následně je vyškrtnout ze sankčních seznamů. Tankery by se pak mohly vrátit do běžného světového obchodu.
Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv by podle představitele ministerstva financí takové transakce posuzoval jednotlivě.
„Pokud budou mít legitimní kupci zájem o nákup plavidel stínové flotily, jejich návrat k legitimnímu využití v globální obchodní přepravě, může úřad zvážit povolení těchto transakcí a odstranění sankcí případ od případu,“ uvedl představitel ministerstva financí.
Podle něj by takový postup neměl prospívat samotné stínové flotile, protože lodě by z ní fakticky přešly k běžným komerčním provozovatelům.
O návrhu se tento týden hovořilo také na Světovém ropném kongresu v Rijádu. Americký ministr energetiky Chris Wright tam podle listu Financial Times upozornil, že nedostatek tankerů je jedním z hlavních problémů, které ženou vzhůru ceny námořní přepravy.
Snaha snížit ceny před volbami
„Administrativa obrací každý kámen, aby před volbami dostala ceny paliv dolů, i když by některá z těchto opatření měla jen okrajový efekt,“ řekl bývalý energetický poradce prezidenta George W. Bushe a šéf společnosti Rapidan Energy Bob McNally.
Americká inflace v září vzrostla na 3,7 procenta a k růstu přispělo právě zdražení paliv.
Průměrná cena nafty na amerických čerpacích stanicích ve čtvrtek činila 6,31 dolaru za galon (zhruba 137 Kč, tedy přibližně 36 Kč za litr). Nedávno přitom vystoupala až na 6,53 dolaru za galon (asi 142 Kč, přibližně 37,50 Kč za litr).
Trumpova administrativa už tlačí na spojence, aby na trh uvolnili další zásoby nafty, a pohrozila také omezením jejího vývozu ze Spojených států. Prezident navíc dočasně zmírnil sankce vztahující se na ruskou naftu. Tento krok vyvolal kritiku části amerických politiků i evropských spojenců.
Analytici: Hlavní problém je válka, ne nedostatek lodí
Není ale jisté, zda by návrat sankcionovaných tankerů měl na ceny výraznější dopad. Podle poradenské společnosti Energy Aspects je pod americkými sankcemi přibližně 13 až 19 procent světové tankerové flotily. Řada těchto plavidel je však stará a pravděpodobně hůře udržovaná.
„Zrušení sankcí na převážně stará a zřejmě nedostatečně udržovaná plavidla proto pravděpodobně nepřinese přes noc významné zvýšení kapacity běžné flotily,“ uvedla společnost.
Výzkumná skupina Kpler očekává, že dopad na současný nedostatek tankerů by byl téměř nulový. Za vysokými přepravními náklady podle ní stojí především válečné riziko na Blízkém východě, nikoli pouze nedostatek plavidel.
Situaci navíc komplikuje fakt, že řada tankerů sankcionovaných kvůli vazbám na Rusko nebo Venezuelu dál v posledních měsících obchodovala. Zvažované zmírnění sankcí vyvolává kritiku také proto, že navazuje na další kroky Washingtonu, které ulehčují obchod s ruskými energetickými surovinami.
Trump minulý týden dočasně uvolnil sankce na ruskou naftu. Kritici upozorňují, že podobné kroky mohou oslabit ekonomický tlak na Moskvu kvůli válce na Ukrajině. Italská premiérka Giorgia Meloniová označila plán nakupovat ruskou naftu za „velmi riskantní volbu“, která podle ní podkopává mezinárodní tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Bílý dům se ale potýká s opačným tlakem doma. Vysoké ceny paliv se staly jedním z hlavních ekonomických problémů před volbami a Mezinárodní agentura pro energii tento týden varovala, že světový nedostatek nafty může přetrvat až do poloviny roku 2027.
