Článek
Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen proto jednal se zástupci Francie, Německa, Itálie, Irska a Británie o společné odpovědi a jednání s Washingtonem. Rozhodnutí zatím nepadlo. „Koordinujeme postup se státy a vedeme kontakty na vysoké úrovni s americkou vládou,“ uvedla podle Financial Times mluvčí komise Anna-Kaisa Itkonenová.
Komise už minulý týden uvedla, že případné omezení amerického vývozu nafty by mohlo poškodit obě strany. Současně zdůraznila, že v Evropské unii zatím žádný bezprostřední nedostatek nafty není a nouzové zásoby zůstávají vysoké.
Spojené státy podle agentury Reuters chtějí, aby Evropa během šesti měsíců uvolnila přibližně 120 milionů barelů nafty. Takové množství by odpovídalo více než 40 procentům jejích nouzových zásob v EU. Největší rezervy mají Francie a Německo.
Analytici Energy Aspects upozornili, že evropské vlády pravděpodobně nebudou chtít uvolnit celé slíbené objemy příliš rychle. Důvodem je nejistota kolem války Spojených států s Íránem i pátým rokem trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Už letos evropské země část zásob uvolnily. Členové Mezinárodní energetické agentury se v březnu dohodli, že kvůli napjatému trhu dodají ze strategických rezerv celkem 400 milionů barelů ropy a ropných produktů.
Spor o rychlost
Washington ale tvrdí, že některé evropské státy své tehdejší závazky splnily pouze částečně. Americký ministr energetiky Chris Wright proto Evropu vyzval, aby nyní postup urychlila.
Brusel připouští, že ceny nafty a leteckého paliva jsou vysoké, ale zásobování EU zůstává stabilní. Evropské rafinérie podle Komise pracují téměř na maximální výkon a chybějící objemy se daří doplňovat dovozem.
Přibližně 70 procent spotřebované nafty si Evropa vyrábí sama. Zbytek ale dováží a v posledních letech výrazně vzrostla role Spojených států.
Zvlášť zranitelná je Velká Británie, která nemá dostatečnou kapacitu vlastních rafinerií. Přibližně třetina jejího loňského dovozu nafty pocházela ze Spojených států.
Blížící se volby
Trumpova vláda chce zvýšit nabídku nafty před listopadovými volbami do Kongresu, kde jsou vysoké ceny pohonných hmot politickým problémem. Americký ropný průmysl ale varuje před zákazem vývozu.
Podle firem by to poškodilo pověst USA jako spolehlivého dodavatele a mohlo zvýšit ceny i doma.
Zákaz vývozu nafty prodloužilo Rusko. Čína na říjen pozastavila vývoz nafty, benzinu i dalších ropných produktů. Dodávky omezila už po vypuknutí války s Íránem a od léta je řídí měsíc po měsíci.
Napětí navíc stoupá na Blízkém východě, kde po únorovém útoku USA a Izraele na Írán zůstává omezený provoz v Hormuzském průlivu, kterým dřív proudila pětina světové spotřeby ropy. Trump hrozí obnovením útoků po amerických volbách v listopadu, do oblasti podle listu The Guardian míří už třetí letadlová loď.
