Článek
Když Nejvyšší soud v USA v únoru zrušil některá nová dovozní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, Asher Rapkin z Kalifornie po té zprávě doma v kuchyni skákal s dětmi radostí.
Poté ale majitel obchodu s hodinkami strávil frustrujících devět měsíců snahou získat zpět svých 164 tisíc dolarů (3,6 milionu korun). Vinu přičítá společnosti FedEx.
Potřebné dokumenty odeslal v březnu, jeho firma ale nedostala žádné peníze až do září, kdy na účet dorazilo jen 59 200 dolarů bez jakéhokoliv vysvětlení, které transakce dostal vrácené a které ne.
Menší americké firmy a mezinárodní dovozci běžně platí cla prostřednictvím logistických společností, jako jsou FedEx, DHL nebo UPS, v rámci přepravy zboží.
Společnost FedEx funguje jako celní deklarant pro tisíce malých podniků. Firma dříve uvedla, že je dovozcem 43 procent z 53 milionů celních položek vybraných vládou. V červnu pak potvrdila, že obdržela 800 milionů dolarů (17,4 miliardy korun) na refundace jejím zákazníkům a že začne vyplácet peníze v srpnu.
FedEx zřídil pro žádosti speciální webové stránky. Argumentuje, že musí zkontrolovat každou žádost, ověřit miliony záznamů a porovnat je s odpovídajícími daty od americké vlády. Jakmile zákazníci předloží přesné a úplné informace, FedEx prý vrací peníze do třiceti dnů. Firmy ale čekají déle.
Některé uvádějí, že FedEx jim neodpovídá na e-maily a na zákaznickou linku se nedá dovolat.
Stížnosti kvůli složité byrokracii i zdlouhavému čekání se týkají i DHL Express, zatímco další konkurenční dopravce United Parcel Service si při vracení peněz vede podle zdrojů lépe.
Derek Swanson, který dováží a prodává nože z Japonska, tvrdí, že FedEx a DHL udělaly žádosti „nepřiměřeně složité“. Část peněz již získal, FedEx i DHL mu však stále ještě tisíce dolarů dluží.
Lépe na tom jsou velcí dovozci, jako Walmart nebo Apple, kteří cla odvádějí sami a od americké vlády již dostali zpět miliardy, uzavřel The Wall Street Journal.
