Článek
Vláda úpravou zákona zpětně od ledna zrušila letošní zvýšení minimálního vyměřovacího základu z 35 na 40 procent průměrné mzdy.
Projevilo se to u podnikatelů v prvním pásmu paušálního režimu, ale i u osob samostatně výdělečně činných mimo paušální režim.
Ti první tak nově namísto 9984 korun mají platit 9162 Kč měsíčně. Současně jim za první půlrok vznikl přeplatek ve výši 4932 korun. O ten si mohli snížit červencovou zálohu a namísto standardní částky uhradit jen 4230 Kč.
Jestli na to zapomněli, mohou to napravit. „Pokud v červenci někdo uhradil zálohu v nesnížené výši, může o přeplatek snížit srpnovou nebo kteroukoliv další měsíční zálohu,“ řekl mluvčí Generálního finančního ředitelství Patrik Madle. „Pokud žádnou z nich nesníží, může po skončení roku požádat o vrácení přeplatku,“ dodal.
Mohlo se také stát, že někdo zapomněl změnit trvalý příkaz a odeslal zálohu ještě ve výši platné v prvním pololetí. Pak sníží platbu na paušální zálohu za měsíc srpen nebo jakýkoliv další měsíc až do konce roku. Jde také finanční úřad příští rok požádat o vrácení přeplatku.
Jiná situace je u podnikatelů mimo paušální režim. U nich se minimální záloha snížila z 5720 na 5005 korun. Některým však může po přepočtu podle jejich skutečných příjmů klesnout o nižší částku.
Peníze se jim nevracejí automaticky. O vrácení přeplatku mohou požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení nebo ho ponechat na úhradu budoucích záloh. Také mohou vyčkat do dalšího roku a správa jim ho vrátí automaticky.
