Článek
Ve své nejnovější prognóze BP zdůrazňuje zpomalení přechodu na čistou energii, napsal britský list The Guardian. Konec využívání fosilních paliv je jedním z kroků k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, na které se dohodly státy Evropské unie. Za 25 let tak mohou vypouštět jen tolik emisí, kolik planeta zvládne pohltit.
Pozorně sledovaná výroční zpráva britského energetického kolosu nyní odhaduje, že světová spotřeba ropy by měla v roce 2050 dosáhnout 83 milionů barelů denně. To je zhruba o osm procent víc oproti předchozímu odhadu 77 milionů. V současné době se denní globální spotřeba ropy se pohybuje kolem 100 milionů barelů.
BP očekává, že poptávka stoupne a v roce 2030 dosáhne vrcholu 103 milionů barelů denně.
Také poptávka po zemním plynu by mohla být v polovině století o něco vyšší, než se očekávalo. Podle BP by mohla dosáhnout 4806 metrů krychlových ročně, což je o 1,6 procenta více než její předchozí odhad 4729 metrů krychlových.
Hlavní ekonom BP Spencer Dale poznamenal, že geopolitické napětí, na němž se podepisuje válka na Ukrajině, konflikty na Blízkém východě a zavádění obchodních cel, zintenzivnilo požadavky států na energetickou bezpečnost.
„Pro některé to může znamenat snížení závislosti na dovážených fosilních palivech a urychlení přechodu k větší elektrifikaci, poháněné domácí nízkouhlíkovou energií,“ připustil. „Možná začneme být svědky vzniku ‚elektrostátů‘,“ dodal.
Výhled BP nicméně počítá s tím, že navzdory rychlému růstu obnovitelných zdrojů zůstane ropa po většinu příštích dvou desetiletí největším zdrojem globálních energetických dodávek. S třicetiprocentním podílem v roce 2035, což je jen mírný pokles oproti současnému stavu.
BP očekává nárůst podílu obnovitelných zdrojů energie z 10 procent primárních energetických dodávek v roce 2023 na 15 procent v roce 2035. Neočekává, že by překonaly ropu dříve než ke konci čtyřicátých let tohoto století.
Britská firma upozornila, že „čím déle energetický systém zůstane na své současné cestě, tím těžší bude udržet se v rámci uhlíkového rozpočtu“, protože emise nadále rostou.
Uhlíkový rozpočet udává, kolik oxidu uhličitého může lidstvo ještě vypustit při nárůstu globální teploty o dva stupně Celsia. Model BP uvádí, že při současné trajektorii kumulativní emise uhlíku tento limit překročí na začátku čtyřicátých let.
Čína a USA se k emisím staví vlažně
Firma předpovídá, že výroba větrné a solární energie pokryje do roku 2035 více než 80 procent nárůstu poptávky po elektřině, přičemž polovina z toho bude v Číně.
Druhá největší ekonomika světa je největším zdrojem oxidu uhličitého. Peking tento týden oznámil plány na snížení svých emisí o sedm až deset procent do roku 2035, ačkoli to je výrazně pod třicetiprocentním snížením, které někteří odborníci považují za nezbytné.
Od klimatických cílů upouštějí také Spojené státy. Prezident Trump v červenci rozhodl, že na dva roky uleví od ekologických regulací americkým uhelným elektrárnám, chemickým závodům a dalším znečišťujícím odvětvím.
Klimatickými cíli se má zabývat globální konference COP30, která se bude v listopadu konat v Brazílii. Své stanovisko předtím bude ještě ladit i Evropská unie. Ta se plánovala tento měsíc dohodnout na nových klimatických cílech pro roky 2040 a 2035. Země jako Německo, Francie, Polsko, ale i Česko, však požadovaly, aby unijní vůdci nejprve projednali cíl pro rok 2040 na říjnovém summitu EU, což zhatilo jednání o obou cílech.
Deník The Guardian v souvislosti s výroční zprávou a prognózami BP připomněl, že britská firma si v posledních měsících vysloužila hněv ochránců životního prostředí poté, co opustila své ekologické cíle ve prospěch zvýšení produkce ropy a plynu.
Letos v srpnu BP učinila u pobřeží Brazílie svůj největší objev ložiska ropy a zemního plynu za posledních dvacet pět let.
