Hlavní obsah

Polsko a Maďarsko si drží podíl v rafinériích. Český Unipetrol prodala Špidlova vláda

O ropných gigantech z Polska a Maďarska – PKN Orlen a MOL – se v poslední době mluví zejména v souvislosti s vysokými cenami pohonných hmot, na nichž se mj. podílí marže ropných rafinérií těchto společností. Ty ovládají rafinérie nejen doma, ale také v okolních zemích. O osudu těch českých se rozhodlo už před více než 15 lety, kdy státní podíl v Unipetrolu odkoupil Orlen.

Ilustrační foto.

Článek

O tom, že stát zprivatizuje Unipetrol, který v Česku provozuje jediné dvě ropné rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově, rozhodla v roce 2001 vláda tehdejšího premiéra a dnes prezidenta republiky Miloš Zemana.

Tendr na odkoupení 63procentního podílu Unipetrolu tehdy vyhrála agrochemická skupina Agrofert současného předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Agrofert se ale za majoritní převzetí Unipetrolu zdráhal zaplatit dohodnutou sumu ve výši 11,7 miliardy korun a požadoval slevu. To však zástupci státu odmítli, a tak z privatizace sešlo.

Prodat státní podíl v Unipetrolu se tak podařilo až v roce 2004 vládě Vladimíra Špidly, v níž zastával post ministra financí pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vítězem nové soutěže se stal polský PKN Orlen, který zaplatil za podíl necelých 15 miliard korun. V roce 2018 se pak stal jediným vlastníkem Unipetrolu.

Privatizaci provázely pochybnosti

Celou privatizaci provázela řada pochybností ohledně výběrového řízení. Jeho průběh ostře kritizovala zejména opoziční ODS. Po prodeji dokonce mj. vznikla sněmovní vyšetřovací komise, která se zabývala tím, zda při privatizaci nedošlo k nějakému vládnímu pochybení. Komise sestavená z poslanců z řad ČSSD, KSČM a Unie svobody, nikoliv ODS, ale došla k závěru, že se tak nestalo.

Rafinérie mají Česko v hrsti. Kdo pohádkově těží z vysokých cen u benzínek

Ekonomika

Když se ale přesuneme do současnosti, kdy litr benzinu a nafty stojí přes 46 korun, tak se nabízí otázka: Jak by to dnes na čerpacích stanicích v Česku mohlo vypadat, pokud by k privatizaci Unipetrolu, a tím pádem i jeho rafinérií nedošlo?

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka by měl stát nad cenami větší kontrolu. „Z pohledu dnešní situace by bylo lepší, pokud by byl Unipetrol státní. Vlastník by mohl udržet marže pod svojí kontrolou. Případně využít zisků rafinérie ke snížení negativních dopadů vysokých cen energií,“ sdělil Novinkám Tyleček.

Zároveň ale odmítl říci, že stát udělal prodejem Unipetrolu chybu. „Unipetrol patří mezi největší české zaměstnavatele s dobrými hospodářskými výsledky, které v průběhu let nahlodávaly jen náročné ekonomické situace. Přestože prodej Unipetrolu ze stáních rukou je do dnešní doby vnímán minimálně kontroverzně, tak polskému Orlenu nelze vyčítat, že by se ke své české dceři choval špatně,“ uvedl.

Špidla: Není možné se vymlouvat na prodej Unipetrolu

Premiér, pod kterým k privatizaci Unipetrolu došlo, Vladimír Špidla, si za svým tehdejším rozhodnutím stojí. „V tehdejším kontextu to bylo normální rozhodnutí. A nedá se od toho odvodit přímý důsledek na aktuální cenu,“ řekl Novinkám.

Orlen Unipetrol v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil tržby o 71 procent

Ekonomika

Odkazoval přitom na to, že ceny pohonných hmot spadají do kategorie věcně usměrňovaných cen, tedy cen s regulovaným ziskem. „Vlastnická struktura není podmínkou pro to, aby se regulovala cena,“ komentoval expremiér.

„Není možné se vymlouvat na to, že před lety byl Unipetrol zprivatizovaný,“ uvedl a dodal, že stát může regulovat i ceny u soukromých společností.

Odlišná situace v Polsku a Maďarsku

Zatímco v Česku se rozhodlo o privatizaci ropného podniku, tak v Polsku a Maďarsku šli opačnou cestou. Maďarský stát má v koncernu MOL čtvrtinový podíl, a vedle výsadní pozice na domácím trhu se společnost prosadila i za hranicemi. Na Slovensku odkoupila v roce 2000 od státu 36procentní podíl v ropné společnosti Slovnaft, přičemž dnes už vlastní 98 procent všech akcií včetně rafinérie. Ty má celkem tři a mimoto ještě provozuje téměř dva tisíce čerpacích stanic v 12 zemích střední a jihovýchodní Evropy.

Ještě větší skupinou je Orlen, v němž má polský stát podíl 27,5 procenta. Koncern provozuje v Polsku, Česku a Litvě celkem šest ropných rafinérií. Nedávno se navíc rozrostl, když došlo k fúzi s rovněž státem ovládanou konkurenční společností Grupa Lotos. Proti obchodu se nejprve stavěla Evropská komise, jejíž antimonopolní orgán se obával příliš velkého vlivu na polském trhu s pohonnými hmotami.

Poláci zařízli značku Benzina, nahradí ji Orlen

Ekonomika

Fúzi ale nakonec povolil poté, co se do celého obchodu zapojily i další strany, o čemž média informovala v lednu tohoto roku. Jednou ze stran byla saudskoarabská společnost Saudi Aramco, jež získala 30procentní podíl v gdaňské rafinerii, která dosud patřila právě Lotosu. Součástí dohody se měl stát i dlouhodobý kontrakt na dodávky ropy, který Orlenu zajistí od Saudi Aramco 200 až 337 tisíc barelů denně.

A do dohody se měl zapojit i konkurenční, již několikrát zmíněný MOL. Maďarská skupina pronikne na polský trh s čerpacími stanicemi, když měla převzít jejich většinu vlastněnou Lotosem. Výměnou za to zase PKN Orlen převzal od MOL některé čerpací stanice v Maďarsku a na Slovensku.

Jak PKN Orlen, tak MOL jsou tedy svou velikostí ve své oblasti podnikání ve střední Evropě považovány za giganty.

Reklama

Výběr článků