Článek
„Členské státy Evropské unie jsou povinny přijmout směrnice do svého právního řádu. Jestliže tak neučiní či tak učiní nesprávně, porušují evropské právo, a vystavují se tak možnému finančnímu postihu,“ řekl Novinkám Jakub Svoboda z advokátní kanceláře Arzinger & Partneři.
„Směrnice EU platí i tehdy, když ji národní parlament nebo vláda neschválí. Členské státy mají povinnost ji provést do vnitrostátního práva,“ potvrdil partner společnosti Peyton legal Jakub Málek.
Povolenka je poplatek za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého do ovzduší. Dosud ho platí jen velké firmy, typicky průmyslové podniky nebo producenti elektřiny. Od roku 2027 se má systém rozšířit na dopravu a budovy. To znamená, že se vztáhne i na malé firmy a všechny domácnosti.
Projeví se to v cenách uhlí, plynu, benzínu a nafty tím, že dodavatelé budou muset začít platit povolenky a tyto zvýšené náklady v plné výši promítnou do cen.
Třeba domácnost v rodinném domě, která plynem vaří, ohřívá vodu a topí, by nově zaplatila při typické spotřebě tří tisíc kubíků plynu téměř 9000 korun ročně navíc.
Benzín a nafta zdraží až o 3,50 koruny za litr, uhlí asi o čtyřicet procent. Jen dálkového tepla se to nedotkne, jelikož velké teplárny už povolenky platí.
Prostě to nezavedeme, slibují politici
Čeští politici se teď v předvolební době zaklínají tím, že když budou v příští vládě, tak takový dopad na lidi nedopustí. „Emisní povolenky v současné podobě nepřijmeme,“ řekl Novinkám premiér Petr Fiala (ODS).
Byla to přitom jeho vláda, která schválení opatření, jejichž součástí jsou i nové povolenky, na evropské úrovni řídila, když v roce 2022 předsedala Radě EU. A když se loni chystala opatření schválit, na poslední chvíli couvla a rozhodnutí přenechala na příští vládu.
Teď Fiala tvrdí, že se bude snažit mechanismus zrušit. Připustil ale, že k tomu nyní nemá v Evropě spojence. Zatím se zformovala jen koalice zemí prosazující maximální možnou cenu povolenek. I ta ale bude znamenat výše popsané zdražení paliv a energií.
Ostatní strany se vůči povolenkám vymezují stejně rezolutně jako Fialova ODS. „Prostě to nezavedeme. Budeme se soudit a opřeme to o relevantní argumenty. Například že to naruší konkurenceschopnost a opět se rozevřou sociální nůžky. Nemůžeme si dovolit takhle zatížit občany, to by bylo naprosto fatální,“ přidal se místopředseda ANO Karel Havlíček.
Je přesvědčen, že najde další země se stejným názorem, a pak se musí nekompromisně a tvrdě jít vůči Evropské komisi.
Chybějící prostředky z výběru plateb od domácností by Česko muselo doplatit z vlastních zdrojů
„Neschválili bychom to,“ přidal se za lidovce ministr práce Marian Jurečka. A stejně to vidí šéf SPD Tomio Okamura. „Nechceme zvyšování životních nákladů domácností. Pakliže by SPD bylo ve vládě, je potřeba toto opatření odmítnout,“ řekl Novinkám.
Obrovská suma
Nedojde-li ale k úplnému obratu na úrovni EU, tak lze v případě bojkotu ze strany příští vlády očekávat, že po uplynutí lhůty k zavedení do českého právního řádu zahájí Evropská komise řízení o nesplnění povinnosti. To by vysoce pravděpodobně skončilo žalobou na Česko k Soudnímu dvoru EU.
„Ten může rozhodnout, že stát porušil své povinnosti, a může následovat sankce včetně pokuty,“ dodal Málek. Advokát Svoboda upozornil, že nedávno se to Česku stalo v souvislosti s pozdním přijetím ochrany oznamovatelů. Uložená pokuta činila desítky milionů korun.
V případě povolenek by ale hrozilo, že nezůstane jen u pokuty pro stát. „Chybějící prostředky z výběru plateb od domácností by Česko muselo doplatit z vlastních zdrojů,“ míní advokát Lukáš Novopacký ze společnosti Vidd Advokáti.
To by byla obrovská suma. Tuzemské domácnosti ročně spotřebují asi dvacet terawatthodin plynu. Při ceně povolenky 45 eur by to znamenalo přes čtyři a půl miliardy korun. Pohonných hmot se v Česku spotřebuje okolo 8,5 miliardy litrů ročně, což by znamenalo platbu zhruba 25,5 miliardy korun.
I okolo stropu 45 eur za povolenku ale zůstávají otazníky. Teď se předpokládá, že po překonání této ceny by Unie na trh umístila další povolenky, a tím cenu srazila, ale může to udělat pouze jednou ročně.
Podle Jiřího Matouška z představenstva společnosti Centropol navíc není jasné, zda při navrhovaném limitu 45 eur za tunu CO₂ nadále platí i dohodnutá indexace, podle níž se tato částka stanovená v roce 2020 v čase upravuje podle inflace.
„Tedy, zda zastropovaná cena je ve skutečnosti 45 eur, anebo podle indexu 60 eur za tunu,“ podotkl. To by pro domácnosti znamenalo ještě vyšší výdaje.
